Nový závod o Měsíc. Rusko a Indie vyslaly sondy, Čína chce základnu, ale Amerika už chystá lidi
Právě probíhají „nové vesmírné závody“. Na jižní pól Měsíce, kde úspěšně nepřistála ještě ani jedna sonda, teď míří dvě mise najednou, indická a ruská. Konkurenční projekty mají podobné úkoly a u jižního pólu budou mimo jiné pátrat po vodním ledu a nerostech.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Po vybudování měsíčních základen by místní suroviny mohly sloužit k výrobě raketového paliva a kyslíku. Pro dlouhodobý pobyt člověka na Měsíci je totiž voda nutností.
Podle dosavadního rozvrhu by u jižního pólu měla jako první přistát ruská sonda Luna 25 a s odstupem dvou dnů by 23. srpna měla následovat indická mise Čandraján-3 s lunárním přistávacím modulem Vikram a vozítkem Pragján.
Ale časový plán se ještě může měnit.
Záleží na tom, kdo bude první? Má mise pro Rusko i politický význam a chce tím země vyslat signál, že ještě patří mezi kosmické velmoci? A proč má najednou tolik zemí – kromě Ruska a Indie také USA a Čína – zájem právě o okolí jižního pólu Měsíce?
Vesmírný závod ve 20. století
Původní vesmírné závody probíhaly mezi dvěma mocnostmi studené války – USA a Sovětským svazem. Americký prezident John F. Kennedy k nim nejprve přistupoval zdrženlivě, ale to se změnilo po dubnu 1961, kdy selhala invaze do Zátoky sviní na Kubě s cílem svrhnout vládu komunisty Fidela Castra.
