Deník N

Americký deník Jany Ciglerové: Být tlustý je tu normální. Je to příjemnější, než jsem čekala

Podle OECD žije ve Spojených státech zhruba jednou tolik lidí s nadváhou než v Česku. Američané svou tloušťku tak přijali, že ji nepovažují za nic nepatřičného, naopak: říkají si vlnití, šťavnatí nebo buclatí a nosí svoje kila hrdě. Foto: Matheus Ferrero, Unsplash
Podle OECD žije ve Spojených státech zhruba jednou tolik lidí s nadváhou než v Česku. Američané svou tloušťku tak přijali, že ji nepovažují za nic nepatřičného, naopak: říkají si vlnití, šťavnatí nebo buclatí a nosí svoje kila hrdě. Foto: Matheus Ferrero, Unsplash
Deník N zajišťuje fotografie za podpory Megapixel.cz.

Když se přestěhujete do země, kde je dvojnásobný počet obézních lidí než doma, je to zpočátku šok. Tlustí lidé jsou tu i na pozicích, kde na ně nejste zvyklí, třeba jako trenéři ve fitku nebo moderátoři v televizi. Místo toho, abych tu ztloustla taky, se mi ale stal pravý opak.

Je spousta věcí, které jsem zažila až v Americe, ale jedna pro mě osobně byla revoluční: až tady jsem si poprvé v životě připadala hubená. Aby bylo jasno, nejsem hubená. Nikdy jsem nebyla. Vedle těch stále upravených a krásných Češek doma je obzvlášť těžké se tak vnímat. Tady?

„Jak to děláš, že jsi tak štíhlá,“ ptá se mě obdivně kamarádka Alejandra na dětské party, zatímco roznáší mezi lidmi tác s různě barevnými koblihami. Samozřejmost, s jakou tu do sebe ládují neskutečné množství cukru, je pro nás Čechy obtížně pochopitelná. Cukr je ve všem; v uzeninách, v grilovaných kuřatech, v bílých jogurtech i třeba v chlebu.

Koblihy a pizza jsou tu jídlo, které se servíruje na každé místní společenské akci. Škola mých dětí dokonce jednou za dva měsíce vyhlašuje Koblihový den, kdy si děti za deset dolarů mohou koupit dvanáct koblih. Proč? Jen tak. Výtěžek jde do školní pokladny.

Kdykoliv se organizuje nějaká

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Americký deník

V tomto okamžiku nejčtenější