Deník N

Notes: Svatá nevědomost, složité zkratky, snaživá snacha a svobodný tisk

Koláž titulních stran Deníku N.
Koláž titulních stran Deníku N.

Je pátek 3. května, Mezinárodní den svobody tisku. Oslavte ho s námi čtením našich aktuálních textů nebo jedenácti zásadních článků Deníku N o médiích, svobodě a lidských právech. Gratulujeme také vítězům Novinářské ceny 2018. Nad stránkami pátečního Notesu vás vítá Lenka Vrtišková Nejezchlebová.

„Deník N, který vznikl z potřeby zachovat v Česku možnost volby svobodných a nezávislých médií, se rozhodl Den svobody tisku připomenout odemknutím jedenácti zásadních článků,“ píše šéfredaktor Deníku N Pavel Tomášek. Do čtení se můžete pustit zde.

Nevím. Nerada bych komentovala. Nerada dělám závěry. Mistryně přes interview (nejen) s politiky Renata Kalenská v seriálu rozhovorů Deníku N s lídry kandidátek do eurovoleb vyzpovídala Ditu Charanzovou, jedničku na seznamu hnutí ANO. Autorka v rozhovoru přiznává obavu, jestli rétorika europoslankyně (která má mj. ve své kariéře v Bruselu na kontě i vlastní schválený návrh zákona) neodrazuje čtenáře nejen od čtení jejích názorů, ale i o od eurotémat obecně. Kdo ví, ale zkuste to překousnout, vážení čtenáři, vážené čtenářky, rozhovor stojí za pozornost (už kvůli Renatiným otázkám). A pozoruhodná je mimo jiné političčina míra (deklarovaného) nevědomí o kauzách a peripetiích šéfa strany, za kterou kandiduje.

Europoslankyně Dita Charanzová. Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Roskomnadzor. Roskosvoboda. Runet. Taky nevíte, co to znamená? Nic si z toho nedělejte, Petr Koubský nabízí výkladový slovníček ve svém brilantním textu s nádherným titulkem Svéráz národního internetu: Přestřihněte ten drát, Alexandře Alexandroviči o zákonu o ruském internetu, který tento týden podepsal prezident Vladimir Putin. Co by tomu řekl Roskolnikov?

Postsov. „Ano, (Lukašenko se stal přijatelným) pro celý Západ. V Maďarsku se objevil Viktor Orbán, u vás máte Andreje Babiše, v Rusku je Putin… Spousta politiků kráčí stejnou cestou jako ten náš. To vyvolalo pocit, že jde o něco normálního. Lukašenko vás přestal strašit. Evropa si vybrala stabilitu a kvůli ní se rozhodla jednat se zločincem. Přitom historie by vás měla varovat,“ říká běloruský exulant Andrej Sannikov v rozhovoru s Petrou Procházkovou, která v něm zas a znova dokazuje nesmírnou erudici a hluboký ponor do problematiky celého postsovětského regionu.

Do rozhovoru vstupuje taky Sannikovova manželka Irina, která mimo jiné dokresluje okolnosti, kvůli kterým její muž zvolil exil. „Užila jsem si… Třeba jsme našli v poštovní schránce zakrvavenou kuřecí hlavu.“

Andrej Sannikov se s rodinou vidí zřídka. Tentokrát se sešli v Praze. Foto: rodinný archiv A. S.

Postkom. Nálepka „postkomunistický“ mnohé politiky uráží, někteří politologové ji odmítají jako „nevědecky neurčitou“. Ale politolog a komentátor Jiří Pehe si s ní ve svém textu záměrně pohrává, a nabízí dokonce typologii „postkomunistického myšlení“. Čtvero jeho typů přibližuje přes osobnosti tří postkomunistických prezidentů a jednoho premiéra.

Vrchní silničář. „Už jsem docela utahaný a skoro jsem rád, že se nám podařilo domluvit na tom, že by teď to žezlo měl převzít někdo, kdo by měl ŘSD posunovat dál,“ říká v rozhovoru Hanky Mazancové odstoupivší šéf Ředitelství silnic a dálnic Jan Kroupa a bilancuje svou pětiletou silniční a dálniční tour.

Marná lásky snacha. Včera jsme informovali, že se po dvaceti pěti letech mění vedení Památníku Karla Čapka. Dlouholetou ředitelku a odbornici na spisovatelovo dílo Kristinu Váňovou střídá (shodou okolností?) snacha středočeského radního pro školství Zdeňka Seidla (ČSSD), která se o Čapkovi „taky učila na střední škole“. Kolega Prokop Vodrážka dnes na včerejší zprávu navazuje, hovořil s jedním z majitelů budovy, který tvrdí, že Váňová byla „velice aktivní a pro věc zapálená“, ale její „vytíženost začala být trochu na úkor vlastního památníku“.

Co se píše jinde…

Spalničky se šíří dál. Od začátku roku onemocnělo v Česku už 504 lidí, počet nových případů se zvyšuje, nejvíc jich hygienici hlásí z Moravskoslezského kraje, ale dva nové případy zaznamenali epidemiologové během minulého týdne také ve Středočeském kraji. Od počátku roku zde evidují 43 potvrzených případů onemocnění a většina nakažených jsou dospělí.

Jak je to možné? Většina z nás sice v dětství proti spalničkám očkována byla, tato ochrana však funguje 23 až 26 let. „Pak už ochrana většinou klesá pod normu,“ uvedla v nedávném velkém rozhovoru o očkování imunoložka Jitka Škovránková. Dospělým doporučuje kontrolu protilátek a přeočkování. „Spalničky umí být velmi ošklivá nemoc, když máme k dispozici ochranu, je dobré ji využít. Můžu jen zopakovat, že očkování zachraňuje životy,“ připomíná lékařka. Autorka dnešního Notesu její apel vyslyšela, přidáte se?

Komerční sdělení

Jak internet věcí (IoT) pomáhá životnímu prostředí? Za rok zákazníkům Vodafonu ušetřil přes 2 miliony litrů paliva a 105 MWh elektřiny, což je v přepočtu více jak 5 tisíc tun CO2. Tolik emisí by vyprodukovalo 538 aut na cestě kolem světa.

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Notes

V tomto okamžiku nejčtenější