Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Není udržitelné, abychom tady všichni pracovali až do úmoru, říká Šárka Homfray

Šárka Homfray ve Studiu N. Foto: Filip Titlbach, Deník N
Šárka Homfray ve Studiu N. Foto: Filip Titlbach, Deník N

„Ahoj, tady přes Úschovnu zasílám svůj smutný příběh muže o workoholismu, který pracoval, pracoval, pracoval a pracoval, až už nemohl dál a nebyl na světě pozemském,“ rozloučil se se životem vedoucí oddělení cestovního ruchu na Krajském úřadě Libereckého kraje Jakub Šeps. Důvodem jeho sebevraždy, jak uvedl v dopise na rozloučenou, byl workoholismus a toxické pracovní prostředí. „Spojování vlastní hodnoty s prací je rozšířenější, než bychom si mysleli,“ říká ve velkém rozhovoru odborářka a právnička Šárka Homfray.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Na co se v rozhovoru také ptáme:

  • Kde v Česku leží kořeny kultu práce?
  • Proč se u nás neumíme bavit o tlaku na férovější pracovní podmínky?
  • Jde se vyhnout hustle culture?
  • Má si zaměstnavatel všimnout, když se v práci topíme?
  • Co s námi dělá doba, ve které musíme být neustále online?

Rád bych se s tebou bavil o odkazu Jakuba Šepse. Ale na začátek se musím zeptat: Máš nějaký komentář k jeho konkrétnímu případu? Přece jen jsi místopředsedkyně Odborového svazu státních orgánů a organizací, takže i tenhle úředník mohl teoreticky využít vaši pomoc.

V první řadě musím vyslovit upřímnou soustrast všem pozůstalým, což už jsme koneckonců i udělali. Nemohu podrobněji komentovat tuto konkrétní kauzu, máme k ní informace stejné jako všichni ostatní, to jest ze sdělovacích prostředků. Každopádně je to samozřejmě lidská tragédie. Každý život, který skončí dříve, než by musel, je smutný. A když nic jiného, pokud vyvolá debatu o systémových problémech, které mohou konkrétního člověka dovést k tak smutnému a nevratnému kroku, je to asi jediné, co se v takové situaci dá dělat.

„Bolel mě z toho celý člověk, a navíc jsem si uvědomil, že jsem si zhuntoval jestli ne celé, tak určitě půl zdraví. Atopický ekzém, extrémně vysoký tlak, který si každé ráno musím měřit a zobat pilulky, obezita, zuby ne úplně ve skvělé kondici, problém s játry a další ‚skvělé‘ neduhy pramenící z nervů a velkého množství alkoholu. Postihl mě únavový syndrom a také jsem přes jednu noc zešedivěl, což je neskutečné. Najednou jsem byl ke všemu naprosto apatický, jako bych ztratil veškerou radost ze života a s tím prakticky veškeré emoce.“

Z dopisu Jakuba Šepse na rozloučenou

Šeps napsal obsáhlý dopis na rozloučenou, který vložil do naplánovaného neveřejného příspěvku na Facebooku. Jeho rodina se ho nakonec rozhodla zveřejnit. Popisuje v něm, jak moc se přetěžoval, jak pracoval 1177 hodin přesčasů, pracoval v podstatě nonstop. Na jeho oddělení pracoval podle jeho slov jen on a kolegyně. A to vedlo k přetížení, které ho dohnalo k sebevraždě. Co všechno může člověku způsobit workoholismus, dlouhodobé přepracování?

V první řadě to mohou být problémy zdravotní. Ty nám vyplynou jak z toho, že nadměrné množství práce přináší stres. A stres má na lidský organismus dobře popsané negativní vlivy. Zároveň nám kvantitativně množství času, který prací strávíme, v zásadě znemožňuje jakékoliv jiné aktivity, které dnes už asi nejsou zpochybňované jako součást zdravého životního stylu. Ať už je to spánek, relaxace, aktivní pohyb a podobně. Je důležité vědět, že nejde jen o stres, ale o to, že už neděláme nic jiného, než jenom pracujeme. A tělo potřebuje různé způsoby fungování.

Kromě fyzického a psychického zdraví nám to narušuje vztahy s rodinou, s blízkými. Ve chvíli, kdy se začneme izolovat, kdy nemáme čas nejdřív na vzdálenější známé a přátele, pak ani na ty bližší, pak ani na nejbližší rodinu, dochází k tomu, že budeme izolovaní. A kdybychom se dostali do stadia, kdy budeme potřebovat pomoc nebo intervenci, už kolem nebude nikdo, kdo by to viděl, kdo by to zaznamenal. Takže izolace neprospívá ani těm workoholikům samotným.

Kromě těchto velmi viditelných negativních důsledků se mohou objevit i některé méně viditelné. Workoholismus například nezbytně neznamená, že

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Duševní zdraví

Pracovní trh

Rozhovory

Česko, Podcast Studio N, Rodina, vztahy a zdraví

V tomto okamžiku nejčtenější