Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Kosmické solární elektrárny: Staronový nápad se znovu dere na světlo

Dnes fantazie, zítra možná důležitá část dekarbonizace energetiky. Kresba: Adobe Stock
Dnes fantazie, zítra možná důležitá část dekarbonizace energetiky. Kresba: Adobe Stock

Když jsem v sedmdesátých letech minulého století jako mladý student začal jezdit na mezinárodní astronautické kongresy – s hubeným „devizovým přídělem“ a zásobou trvanlivých potravin v batohu –, objevilo se úžasné nové téma: Kosmické solární elektrárny. Měly to být obrovské konstrukce na geostacionární dráze pokryté fotovoltaickými články a posílající gigawatty energie dolů na Zemi pomocí mikrovlnného paprsku.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Starat se o ně měla mezinárodní organizace InSolSat a slibovaly zajistit dostatek čisté energie pro všechny v situaci, kdy začínala krize zdražování nafty. Zkrátka že budeme všichni šťastní a bohatí.

Časem se na tuto americkou utopii pozapomnělo, až letos ji k mému překvapení začala oživovat Evropská kosmická agentura.

Na začátku je česká stopa

Doktor Petr Glaser byl rodák ze Žatce, který – pochopiv zdejší politické směřování – emigroval v roce 1948 do USA a začal pracovat v letecko-kosmickém vývoji. Jeho prvním významným dílem byly koutové odražeče v programu Apollo, které dodnes umožňují měřit vzájemné polohy Měsíce, Země a zemských kontinentů, a to s centimetrovou přesností.

Po dokončení toho díla v roce 1968 dr. Glaser přišel s ještě větší myšlenkou – kosmickou sluneční elektrárnou.

Základní myšlenka je prostá: Slunce naším směrem vysílá energii ve formě světla, která je o mnoho řádů vyšší než všechno, s čím lidská civilizace hospodaří. Tudíž zachyťme část této energie ještě v kosmu, kde není zeslabena zemskými vlivy, a dodávejme ji na Zemi.

Pro přenos energie směrem k Zemi se zvažovalo několik možných přenosových mechanismů včetně laserů, ale postupně převážila představa

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Energie

Vesmír

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější