Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Zemřel Jiří Černý. Byl živým klasikem pop music, jeho Houpačka a Antidiskotéky prolamovaly bariéry, jež zemi vnutili komunisté

Zemřel hudební publicista Jiří Černý. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Zemřel hudební publicista Jiří Černý. Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Ve věku 87 let Jiří Černý zemřel. Připomínáme jeho profil: Těžko říct, bude-li někdy znovu sdělitelné, jak důležitým a obecně rozšířeným komunikačním jazykem se na celé půlstoletí stala populární hudba od chvíle, kdy do ní kdysi nastoupil Elvis Presley. Sdělení, kdo má rád jakou hudbu, se od té doby na celé tři generace stalo jedním z nejrychlejších způsobů rozehrání konverzace, zjištění, kdo je kdo. Společným poslechem hudby začínaly a končily lásky i kamarádství. Platilo to dokonce i tam, kde byla moderní populární hudba z ideologických důvodů zakázaná. Kdo se nedostal na koncerty, trávil čas s uchem přimáčknutým k zahraničním rádiím; lidé na černých burzách skupovali desky a pídili se po každém slově, kde se o své hudbě mohli něco dočíst.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Výhodou hudby, i té zakazované, bylo, že pořád přece jen líp než jiné žánry zůstávala dost abstraktní na to, aby uhýbala před oficiální kontrolou. Například spisovatelé na tom byli hůř, jejich slova se dala lapit mnohem snadněji; dokázal to každý, kdo uměl číst, nebo si to o sobě myslel. Populární hudba ale komunikovala jinak. Ti, kdo ji milovali, často ani nepotřebovali vyjádřit, co je na ní tak vzrušuje. Byli uvnitř, to bylo vše.

To základní byl patrně duch revolty. Nikdo ho nevysvětloval, ale každý ho rozpoznal, když někde na jevišťátku v zaplivaném divadle spustily kytary a saxofony, zpěvák zavyl do mikrofonu a rozvlnil bok. Být „cool“ tehdy, na začátku, znamenalo šílet, třeštit, řádit, bouřit se proti konvencím, tedy vlastně pravý opak původního významu onoho slova. Bylo v tom všem nekonečně mnoho energie.

Jiří Černý (narozen 1936), tak na tom aspoň vždycky trval, se k té hudbě dostal vlastně náhodou. Když mu bylo

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Česká inteligence

Komentáře, Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější