Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Workoholismus je společensky ceněná závislost. Člověk ale jede ve velmi zrádném rychlíku, vysvětluje psycholožka

Workoholismus. Ilustrační foto: Adobe Stock
Workoholismus. Ilustrační foto: Adobe Stock

Na konci července si vzal život dvaatřicetiletý úředník z krajského úřadu v Liberci. Jeho rodina zveřejnila dopis, který nechal na rozloučenou. Popisuje v něm náročné rodinné prostředí, ale největší prostor věnuje popisu pracovního nasazení, vysokému tlaku v práci, přístupu svého zaměstnavatele i bossingu přímého nadřízeného. „Člověk se sklonem k workoholismu je rostlinka, kterou když zasadíme do nasteroidované hlíny, exploduje růstem,“ vysvětluje psycholožka Michaela Peterková.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Na co se v rozhovoru mimo jiné ptáme:

  • Jak se liší workoholismus od jiných závislostí?
  • V čem je tento druh závislosti zrádný?
  • Co pro člověka s workoholismem znamená přijít o práci?
  • Na čem svůj život budovat, když se zhroutí to jediné, na čem stál?

Jak byste popsala workoholismus?

Označujeme tak závislost na práci, nebo řekněme chorobný vztah k práci. Ta se stává jasným středobodem života. Pro workoholika je práce tím, čím je pro kuřáka nikotin – potřebuje ji, aby mu bylo dobře. Nebo, což je možná přesnější, aby mu nebylo špatně. Pokud to funguje, tedy mizí špatné pocity a přicházejí dobré, stane se z toho návyk – náš mozek je z velké části zařízením na tvorbu návyků, těch dobrých i těch horších.

A co člověk řeší nevhodným návykem? Nějakou tíseň nebo nerovnováhu. Extrémní pracovní nasazení dává člověku smysl života, pocit kompetence a užitečnosti, pomáhá mu zbavit se nepříjemných pocitů a pochybností. Díky němu také utíká od dalších problémů, které mu vznikají.

Mohla byste specifikovat, jaké konkrétní negativní důsledky může mít?

U workoholismu dochází k tomu, že práce zasahuje do dalších oblastí, které tím potom trpí. Velmi často to bývají vztahy, kdy kvůli tomu, že člověk tráví v práci spoustu času, už nemá čas a energii rozvíjet další vztahy a trávit čas s lidmi například při rodinných nebo přátelských setkáních.

Další oblastí je určitě péče o sebe a o své zdraví. V případě, že někdo tolik pracuje, nemá čas odpočívat, chodit na procházky nebo si zdravě uvařit.

Jaké příčiny může workoholismus mít? Pan Šeps v dopisu na rozloučenou popisuje, že měl velmi náročného otce. Může být rodinné prostředí jednou z příčin? Můžete případně jmenovat nějaké další?

Příčiny můžeme hledat na povrchu, například v parametrech dané práce nebo v ambicióznosti konkrétního člověka. Ale když půjdeme ke kořenům, vždycky dojdeme až do dětských formativních let.

Jakub Šeps psal o velmi náročném otci. V podobných rodinných podmínkách v dítěti vzniká pocit, že takové, jaké je, není dost dobré. Současně s tím přichází touha nad tímhle sžíravým pocitem vyhrát a získat uznání.

Tenhle většinou nevědomý scénář: Budu dobrý, když budu výkonný, když budu lepší než ostatní, si pak člověk nese do dalšího života a nechává se jím řídit. Není to on, vědomý dospělý, kdo volí a rozhoduje o svém životě, je to vnitřní, staré dětské zranění, které ho žene vpřed. Takhle to funguje u workoholika; závislý na alkoholu se naopak znehybňuje a utlumuje, aby nic necítil, závislý na nakupování zažívá akci na „lovu“ a podobně.

Člověk tím, že hrozně moc pracuje, vyřeší dvě důležité věci –

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Duševní zdraví

Rozhovory

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější