Soudce Fremr, jeho selhání a minulost, která nechce být mrtvá
Komentář Ondřeje Štindla: Roberta Fremra, kandidáta na funkci člena Ústavního soudu, zdá se dohnala minulost. Jeho působení v předlistopadové justici se stalo předmětem sporu. I více než třicet let po revoluci je to relevantní diskuze, Ústavní soud je totiž také pojistkou proti zneužití moci a Fremr podle dostupných informací při setkání s brutálním zneužitím moci selhal.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Minulost není nikdy mrtvá. Dokonce ani neminula. Kandidátovi českého Ústavního soudu Robertu Fremrovi mohou ta známá Faulknerova slova znít dost trpce. A také relativizují koncept českého „vyrovnávání se s minulostí“ a vlastně i sám ten pojem. Představu, že minulost je jakýsi pasivní neživý objekt našeho aktivního vyrovnávání se, a budeme-li se vyrovnávat správně, dospějeme k jakémusi harmonickému stavu – budeme mít už konečně a jednou provždy „vyrovnáno“. Nemáme. Jistě i proto, že to zdejší vyrovnávání se bylo a je všelijaké. A také proto, že minulost není mrtvá a není ani minulá. Je nějakým způsobem živá a trvající, není pasivním objektem našeho vyrovnávání se. Vyrovnává se s námi sama.
Minulost se nenechá usměrňovat
Robert Fremr, jak známo, jako mladý soudce v roce 1987 rozhodoval v kauze, kterou připravila StB, a podle dostupných informací to byla velice hnusná kauza, motivovaná potřebou režimu zastrašit lidi, udělat z případu ožralého vandalství něco na úrovni terorismu, vytvořit záškodnickou skupinu v čele s ideovým vůdcem a exemplárně ji potrestat. Zřejmě toho dosáhla typickými estébáckými metodami. Kromě toho Fremr soudil případy emigrantů, kteří byli souzeni za „opuštění republiky“, většinou v nepřítomnosti (na základě těch rozsudků ale propadaly majetky a podobně).
Je to už víc než třicet let, ve Fremrův prospěch může mluvit i jeho úspěšná porevoluční kariéra, respekt, jemuž se v právnické obci těší. Mezi jeho obhájce patří i
