Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Rekordní Avengers: Endgame smiřují sci-fi a fantasy a svět bílého muže s tím dnešním

Zachrání svět. Nebo se o to aspoň pokusí. Foto: Falcon.
Zachrání svět. Nebo se o to aspoň pokusí. Foto: Falcon.

Avengers: Endgame naplnil očekávání tvůrců a stal se zřejmě nejnavštěvovanějším filmem historie. Je rekordmanem i v Česku – jako první film v historii pokořil hranici půl milionu diváků za první týden. Je nejpiplanějším filmovým dílem poslední doby. Jde o film, kde jsou v sázce stovky milionů dolarů, vybroušený klenot filmové produkce, nejnadějnější koncový produkt jednoho z nejrozvinutějších průmyslů na této planetě. Zkrátka něco jako klonovaná ovce. Podívejme se jí tedy na zoubek, což se neobejde bez SPOILERŮ.

Film bezprostředně navazuje na Avengers: Infinity War. Je to opravdu jeden příběh rozseknutý lusknutím prstu na dvě poloviny, stejně jako toto lusknutí rozdělilo na konci Infinity War všechny živé bytosti na dvě části – jedna polovina pak vmžiku zanikla.

V době, kdy si diváci zvykli na quality TV ságy, v nichž je filmový příběh rozvíjen v řadě o mnoha hodinách, je logické, ba nutné, aby na to reagoval i film a nabídl podobně „dlouhé dívání“. Komiksový svět ze studia Marvel je ostatně tak nabobtnalý, že se ani do žádného krátkého příběhu nevejde. Dřívější marvelovské filmy se obvykle věnovaly jedné hrdinské postavě či skupině postav, nanejvýš kombinaci dvou skupin. Divák ale přímo zbožňuje tzv. crossovery, prahne po tom vidět na jednom plátně a v jednom příběhu interakci rozdílných hrdinů, které již má zažité z dřívějších děl. Filmaři tuto touhu vyslyšeli a do gigantického závěru filmové série vtěsnali maximální počet marvelovských postav. Uřídit je tak, aby se na každou nějakým způsobem dostalo, aby se v šíleném ději prosadila a neztratila svou osobitost, to vyžadovalo skutečné scenáristické mistrovství.

Cenou za to je, že se zejména v bojových scénách, na které je bohatší Infinity War, věci odehrávají tak rychlým tempem, že mozek běžného diváka ani nemůže stihnout vše pochytit a zpracovat. Možná i to je jakási nová fáze filmařiny zaměřené pro spíše mladší než starší publikum.

Scarlett Johanssonová a Chris Evans nekecají, makají. Foto: Falcon/Marvel Studios.

Dalším výrazným rysem Infinity War byl exces. Všeho je tu prostě moc. Moc postav, moc děje, moc efektů, moc akce, moc rozličných galaktických ras. Jako byste rozřízli vizuální roh hojnosti a všechno myslitelné se sypalo ven. U tohoto filmu to působí téměř halucinačním dojmem – proud divoké vizuality a akce vás úplně pohltí, rychlost dění vyšroubuje mozkovou aktivitu na maximum a tělo spolu s myslí zažívá stav blízký vjemovému šoku.

Zatímco Infinity War byl soustředěný na jednu dlouhou akci, v níž generál Thanos (jméno odkazující na boha smrti Thanata) sbírá jeden po druhém magické kameny pro ovládnutí vesmíru,

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Film

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější