Děláme chyby. Nelíbí se mi naše výroky o stejnopohlavních párech ani fotka s Romem, kaje se za lidovce Výborný
Exšéf lidoveckých poslanců Marek Výborný se už přes měsíc sžívá s rolí ministra zemědělství. Na rozdíl od svého předchůdce Zdeňka Nekuly si uvědomuje, že s vysokými cenami potravin toho moc nesvede. Pokud by se ale situace výrazně zhoršila, dovede si u obchodníků, potravinářů a zemědělců představit kontroly marží, které se v předešlých měsících týkaly provozovatelů čerpacích stanic.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Na co se v rozhovoru také ptáme?
- Co si má veřejnost odnést z toho, jak vláda informuje o svých úsporných plánech?
- Není argumentace válkou jen výmluvou pro polovičaté reformy?
- Jsou na zemědělství dostatečně atraktivní témata, která by lidovcům pomohla zvednout skomírající preference?
- Jak hodnotí svůj výrok, podle něhož nemají stejnopohlavní páry právo na manželství, stejně jako on nemá právo hrát fotbal za Barcelonu?
Když jste nastupovali do vlády, voliči očekávali, že bude rychle běžet digitalizace, bude štíhlejší stát, lepší podpora rodin, podnikatelů a živnostníků. Kde to všechno je?
Mnohé z toho je obsaženo v krocích, které naše vláda a ministerstva dělají. Zmínila jste digitalizaci. Je trochu paradox, že možná nejdále je v ní v tuto chvíli ministerstvo práce a sociálních věcí, které velmi úspěšně převádí řadu sociálních dávek na elektronický systém. V rámci ministerstva zemědělství se v tom od letošního roku snažíme také viditelně sekundovat.
Zatím to běží do jisté míry jako pilotáž, ale myslím, že to musíme velmi rychle zavést do praxe. Mám na mysli satelitní snímkování pozemků tak, aby zemědělci nebyli zbytečně otravováni kontrolami. Satelitem jsme dnes už schopni přes Státní zemědělský intervenční fond přesně rozpoznat, zda konkrétní farmář splnil podmínky dotace a na pozemku je vysazeno či vyseto to nebo ono a do jaké míry tam jsou dodrženy všechny další podmínky dotačního titulu. Tím pádem se škrtá kontrolor, který by tam musel fyzicky jít.
Na těchto příkladech ukazuju, že to není tak, že bychom se nikam neposunuli. Určitě ano. Na druhou stranu rozumím veřejnosti, která je do jisté míry kritická. Musíme si ale uvědomit, že programové prohlášení vlády a koaliční smlouva se podepisovaly za úplně jiné situace, než v jaké jsme v roce 2023. S válkou a související energetickou krizí jsme nikdo nepočítali. Proto nejsme schopni některé ambiciózní plány naplnit.
Argumentujete válkou, ale není to trochu výmluva? Samozřejmě tu vyvstala potřeba pomoci slabším, ale opatření, která vláda dělala, nebyla adresná, což by člověk od středopravicové vlády očekával.
Nemyslím si, že by to byla výmluva. Nemyslím si, že reformy, se kterými vláda postupně přichází, jsou malé. Penzijní reformu tu nedokázal za třicet let připravit nikdo. Pokud se ji podaří dotáhnout, věřím, že zajistí důstojné důchody i pro generace třicátníků a čtyřicátníků.
Takže si nemyslím, že vždy řešíme úplně malé věci. Do určité míry ale platí, že razantní kroky, které od nás byly očekávány, ovlivnila například inflace. Když jsme podepisovali programové prohlášení vlády, předpokládali jsme, že inflace může oscilovat kolem čtyř procent. Ale že bude sedmnáct procent? To netušil nikdo.
Mluvil jste o tom, že digitalizaci v tuto chvíli provádí ministerstvo zemědělství nebo ministerstvo práce. Víme, že se na ni chystá také rezort zdravotnictví. Nemá se tím ale zabývat úplně jiný úřad? Nevyplývá spousta problémů ministerstev z toho, že tu digitalizace na centrální úrovni po tolika letech stále pořádně nefunguje?
Se zodpovědností za rezort zemědělství chci raději některé kroky připravit sám než čekat, kdo s něčím přijde. Byl schválen zákon, podle kterého vzniká Digitální informační agentura, která spadá do gesce pana vicepremiéra (Ivana) Bartoše.
Budu jen rád, když se bude dařit dávat agendy dohromady, ale teď jsem připraven velmi intenzivně podporovat digitalizaci, která vzniká přímo na půdě ministerstva zemědělství.
Tichá debata o tichém víně
Nyní se v rámci vašeho rezortu diskutuje zdanění tichého vína. Kritici upozorňovali na složitost celních pravidel, která případné uvalení spotřební daně provázejí. Není právě toto ukázkou zastaralé byrokracie? Kdyby byla celní agenda digitalizovaná, celní proces bude jednodušší. Pak by se nemusely řešit obavy vinařů ze znásobení složité administrativy.
Z tichého vína a spotřební daně se stal do určité míry symbol. Já to chápu, ale nebavíme se tu o nástroji, který by dokázal dramatickým způsobem ovlivnit veřejné finance.
Pro mě tu pořád zůstávají dva důležité relevantní argumenty, proč jsem i já byl proti uvalení spotřební daně. Žádná vinařská země Evropské unie, která je producentem vína, tuto daň nemá. Výjimkou je Francie, kde ale daň dělá jen asi šest nebo osm centů, což je marginální registrační poplatek. Chceme naše vinaře zatížit něčím, co nemají v Rakousku, Německu, na Slovensku nebo v Itálii?
Na to mnozí odpovědí, že spotřební daní fakticky nezatížíte vinaře, ale spotřebitele. To je do určité míry pravda. Taky bych neviděl problém v tom, že si za sedmičku tichého vína u nás spotřebitel připlatí dvanáct korun. Tak by to vycházelo, kdybychom přistoupili na poloviční sazbu, jak nám to evropská legislativa dovoluje, přičemž plná sazba by se týkala dovozů.
I mně vadí, že tu máme sedmdesát pět procent vína z dovozu a že velká část toho jsou patoky, které končí jako krabicová vína na pultech našich obchodů. To se bohužel promítá do podoby parků a laviček v centrech měst.
Závažnější problém je ale administrace daně. Já se velmi intenzivně bavím i s ministerstvem financí a celní správou, zda jsme schopni nalézt nějaký model, který nebude administrativně zatěžovat malé vinaře. Pro ně by zavedení daně znamenalo, že by museli v často malém rodinném sklepě vytvořit daňový sklad, muselo by dojít ke kalibraci sudů, často historických, čekaly by je spojené kontroly celníků a tak dále.
To jsou všechno věci, které jsou pro mě v tuto chvíli argumentem, proč otázka tichého vína nebude součástí pozměňovacích návrhů k ozdravnému balíčku. Jsem připraven se o tom bavit dál od září. Musíme ale najít model, se kterým budou souhlasit vinaři.
Proč zmíněná debata neproběhla už před pár měsíci, když se balíček představoval a návrh na zdanění vína se v něm objevil?
Nějaká debata proběhla, nicméně se ukázalo, že nikdo tehdy nepřišel s modelem, který by popsané problémy řešil. Je to o debatě s celní správou.
Není to ukázka nesystémové práce vlády? Na stůl se dá návrh, který fakticky není dodělaný. Vláda proto otázku zdanění odloží, ale lidé mají najednou pocit, že tu zůstává nespravedlivá daňová výjimka, se kterou nechcete nic dělat.
Není nespravedlivá.
Já to nehodnotím, jen říkám, že takový pocit panuje ve společnosti.
Pokud to je nespravedlivé, tak se stejná nespravedlnost děje na Slovensku, v Rakousku, v Německu, v Itálii?
Ministr financí Zbyněk Stanjura hodlá letos na provozních výdajích ušetřit kolem dvaceti miliard, aby splnil předepsaný schodek 295 miliard korun. Vaše ministerstvo má poměrně velký rozpočet, kde v něm budete škrtat?
To máme, na druhou stranu je náš rozpočet do značné míry vázaný na dotační programy, které už byly vypsané. Teď nemám na mysli jenom otázku národní dotačních titulů, ale především kofinancování v rámci evropských dotací.
Panu ministrovi financí jsem už za naše ministerstvo předal podklady. Identifikovali jsme některé věci, kde bylo už teď zjevné, že bychom nedokázali finanční prostředky v roce 2023 utratit. Vedle toho řešíme také provozní a personální úspory. K 1. červenci se na ministerstvu zemědělství škrtlo
