Právník Jeremějev: Když slyším o „ruských oligarších v Česku“, směju se
Do České republiky dorazil v polovině devadesátých let jako mladý a nadějný právník, jenž přednášel na české pobočce Pittsburské univerzity. Až do roku 2010 se věnoval poradenství americkým a později i ruským klientům, kteří v Česku hledali investiční příležitosti a zakládali firmy. Mezi Jeremějevovy klienty patřili někdejší vrcholoví manažeři Gazpromu a další bohatí Rusové, kteří v Česku skupovali nemovitosti. V rozhovoru Kristiny Vejnbender na webu Investigace právník v důchodu a zámecký pán Jeremějev, který v devadesátých a nultých letech investoval do českých aktiv, vzpomíná, jak vznikla obliba offshorových firem, a mluví o tom, jaký názor má na zmrazení majetků ruských oligarchů.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
V rozhovoru se mimo jiné ptáme:
- jak se obyvatelé SSSR za socialismu dostávali k pozvání k návštěvě Československa,
- proč je nebo bylo v ČR tak velké množství firem registrované na ruské občany,
- kdy se v Rusku uchytil trend zakládat offshorové firmy
- nebo jaké jsou šance evropských (západních) zemí zmrazit majetky Putinových oligarchů.
Česká republika byla ještě před pár lety státem s největším počtem firem s ruskými majiteli mimo Rusko. Kdy se zrodil tak velký zájem Rusů o Česko?
Zájem Rusů o Česko má dlouhou historii a začal už v 80. letech, kdy bylo Československo součástí Varšavské smlouvy, což znamenalo, že Sovětský svaz a Československo měly alespoň formálně bezvízový styk.
Občané Sovětského svazu ale potřebovali získat výstupní vízum ze své země, aby mohli vycestovat do Československa. Postup byl náročný – museli obdržet pozvání od československého občana nebo socialistického podniku, následně splnit požadavky vízového oddělení v Moskvě a po úspěšných bezpečnostních kontrolách ze strany policejního aparátu dostali povolení k cestě.
Přesto jich do tehdejšího Československa cestovalo hodně.
Jak se relativně „běžný“ člověk dostal k pozvánce od někoho z Československa?
Bylo možné
