Deník N

Z vítání hrdiny se stala tryzna. Před sto lety tragicky zahynul největší Slovák

Pohřeb Milana Rastislava Štefánika 18. května 1919. Foto: ČTK
Pohřeb Milana Rastislava Štefánika 18. května 1919. Foto: ČTK

Před sto lety se jeden ze zakladatelů Československa Milan Rastislav Štefánik vracel do vlasti. Na domácí půdě však už nestanul. Zemřel 4. května 1919 při letecké nehodě u Bratislavy jen pár minut před přistáním. Letos si smutné výročí významného politika, pilota a astronoma připomíná nejen Slovensko, ale i Česká republika.

Za slunečného počasí usedají v neděli 11. května 1919 smuteční hosté do připravených kočárů. Tříkilometrová kolona čítající více než 250 kočárů a povozů, jež se sjely z širokého okolí, míří krajem plným rozkvetlých ovocných stromů k vesničce Košariská. Právě tady bude totiž pohřben slavný místní rodák Milan Rastislav Štefánik.

V údolí cesty lemují louky a na úbočí vrcholků září zelené listy stromů. Příroda jako by svou krásou vzdávala hold muži, který před týdnem zahynul v Ivance pri Dunaji. Kočáry míjí ves Brezová pod Bradlom zahalenou do pochmurné nálady. Z každé chalupy vlají černé prapory. Černé stužky visí i z májek tyčících se na návsi.

Místní lidé nastrojení v národním tmavomodrém kroji s bílým vyšíváním tiše stojí na zápraží. Muži před kočáry smekají čepce, ženy zdraví máváním šátků. Některé z nich hlasitě vzlykají. Smutek prostého vesnického lidu dojímá i ty, kteří sedí v kočárech.

Za Brezovou pod Bradlom silnice začíná stoupat a smuteční průvod konečně v dálce spatří cíl své cesty, horu Bradlo, kde budou pohřbeny Štefánikovy ostatky. Více než 150 mužů pět dní a nocí usilovně pracovalo na úpravě cesty i přípravě dočasného pohřebiště.

Působivá mohyla navržená Dušanem Jurkovičem na vrcholu Bradla je místem posledního odpočinku Milana Rastislava Štefánika. Foto: Aneta Matyšová

Komunisté chtěli mohylu zakrýt

Dnes má Košariská nacházející se na pomezí Malých Karpat a Myjavské pahorkatiny necelých 450 obyvatel. Dominuje jí neokázalý evangelický kostel a přilehlá fara se Štefánikovou bustou na opravené žluté fasádě. Právě tady se Štefánik v roce 1880 narodil a prožil tu kus dětství. V kostelíku jako malý kluk poslouchal kázání svého otce faráře.

Kostel s jednoduchým interiérem a bílými stěnami byl před sto lety plný vesničanů v krojích. Někteří vážili i dvoudenní pěší cestu, jen aby se mohli rozloučit s mužem, kterému

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Historie

Česko, Svět

V tomto okamžiku nejčtenější