Deník N

Z vítání hrdiny se stala tryzna. Před sto lety tragicky zahynul největší Slovák

Pohřeb Milana Rastislava Štefánika 18. května 1919. Foto: ČTK
Pohřeb Milana Rastislava Štefánika 18. května 1919. Foto: ČTK
Deník N zajišťuje fotografie za podpory Megapixel.cz.

Před sto lety se jeden ze zakladatelů Československa Milan Rastislav Štefánik vracel do vlasti. Na domácí půdě však už nestanul. Zemřel 4. května 1919 při letecké nehodě u Bratislavy jen pár minut před přistáním. Letos si smutné výročí významného politika, pilota a astronoma připomíná nejen Slovensko, ale i Česká republika.

Za slunečného počasí usedají v neděli 11. května 1919 smuteční hosté do připravených kočárů. Tříkilometrová kolona čítající více než 250 kočárů a povozů, jež se sjely z širokého okolí, míří krajem plným rozkvetlých ovocných stromů k vesničce Košariská. Právě tady bude totiž pohřben slavný místní rodák Milan Rastislav Štefánik.

V údolí cesty lemují louky a na úbočí vrcholků září zelené listy stromů. Příroda jako by svou krásou vzdávala hold muži, který před týdnem zahynul v Ivance pri Dunaji. Kočáry míjí ves Brezová pod Bradlom zahalenou do pochmurné nálady. Z každé chalupy vlají černé prapory. Černé stužky visí i z májek tyčících se na návsi.

Místní lidé nastrojení v národním tmavomodrém kroji s bílým vyšíváním tiše stojí na zápraží. Muži před kočáry smekají čepce, ženy zdraví máváním šátků. Některé z nich hlasitě vzlykají. Smutek prostého vesnického lidu dojímá i ty, kteří sedí v kočárech.

Za Brezovou pod Bradlom silnice začíná stoupat a smuteční průvod konečně v dálce spatří cíl své cesty, horu Bradlo, kde budou pohřbeny Štefánikovy ostatky. Více než 150 mužů pět dní a nocí usilovně pracovalo na úpravě cesty i přípravě dočasného pohřebiště.

Působivá mohyla navržená Dušanem Jurkovičem na vrcholu Bradla je místem posledního odpočinku Milana Rastislava Štefánika. Foto: Aneta Matyšová

Komunisté chtěli mohylu zakrýt

Dnes má Košariská nacházející se na pomezí Malých Karpat a Myjavské pahorkatiny necelých 450 obyvatel. Dominuje jí neokázalý evangelický kostel a přilehlá fara se Štefánikovou bustou na opravené žluté fasádě. Právě tady se Štefánik v roce 1880 narodil a prožil tu kus dětství. V kostelíku jako malý kluk poslouchal kázání svého otce faráře.

Kostel s jednoduchým interiérem a bílými stěnami byl před sto lety plný vesničanů v krojích. Někteří vážili i dvoudenní pěší cestu, jen aby se mohli rozloučit s mužem, kterému

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Historie

V tomto okamžiku nejčtenější