Kdyby je soused neprobudil, utopili by se. Slovinsko zasáhly nejhorší povodně

Na mnoha místech napršelo za 12 hodin tolik jako běžně za měsíc. Někde bylo hlášeno až dvě stě milimetrů srážek. Pro srovnání tolik spadne v Praze v průměru za pět měsíců.

Navíc ve Slovinsku vydatně pršelo už ve druhé polovině července; potoky a řeky tak už byly plné vody.

Here's the latest 36-hour radar loop over Slovenia showing the persistent heavy rainfall that led to one of the worst flood events in the country's history. Radar images via @meteoSI pic.twitter.com/AqoMscJaaG

— Nahel Belgherze (@WxNB_) August 5, 2023

Nejhorší přírodní katastrofa

Hydrologové už v pátek dopoledne říkali, že jsou na mnoha místech země přívalové povodně, které se rozsahem dají přirovnat k záplavám v letech 1990, 1998 a 2004.

Jen o pár hodin později premiér země Robert Golob už tvrdil, že země zažívá „nejhorší přírodní katastrofu v novodobých dějinách“.

„Zasáhlo to dvě třetiny země,“ řekl. Povodně postihly sever země, která má jen asi čtvrtinu rozlohy České republiky, a to nedaleko Lublaně, ale i u hranice s Chorvatskem a nedaleko hranice s Maďarskem.

Povodně hlásili i Chorvati a Rakušani. Nejhorší situace ale byla právě ve Slovinsku. Záplavy tam zničily stovky domů, mnoho silnic, mostů a jiné infrastruktury.

Jednou z nejzasaženějších oblastí bylo Savinjské údolí, které se nachází na severu země. „Údolí je k nepoznání. Zelenou nahradila hnědá. Stromy, klády, větve, kameny, štěrk, bahno a bláto jsou na březích, u mostů, domů nebo v tom, co z domů zbylo,“ napsal v reportáži deník Delo.

My gosh, i feel bad im on holidays, its super hectic in Slovenia right now 😭😭#prayforslovenia pic.twitter.com/PyltCWDXQE

— CoachZanqo (@CoachZanqo) August 4, 2023

Záplavy přišly náhle v noci na pátek. Reportérka popisuje, že mnozí lidé se zachránili na poslední chvíli. „Pokud by nás soused neprobudil, utopili bychom se ve spánku. (…) Když jsme se vzbudili, v domě bylo už 20 centimetrů vody, venku sahala po okno. Měli jsme pět minut a zaplavilo by strop. Vyšli jsme nahoru. Obě naše auta to odneslo, jedno skončilo na sousedově dvoře,“ řekla Delu Ajda Povh, která žije s partnerem ve vesnici Ljubno.

V domě si nedávno zrekonstruovali přízemí, které je nyní zničené.

Ve čtyři ráno utíkala i rodina s pětiměsíčním dítětem. „Ztratili jsme úplně všechno. Celý život pracuješ, ale nakonec nemáš nic. Jako uprchlíci,“ řekla Delu jeho babička.

Dramatická situace byla i ve vesnici Mengeš, kde v pátek ráno hasiči zachraňovali děti z místní školky. Voda se dostala až do metrové výšky. Nakonec se všech 22 dětí podařilo odvést do bezpečí. Celkem byly v zemi evakuovány tisíce lidí a desetitisíce lidí se ocitly bez elektřiny.

Velmi špatná situace byla i v dvoutisícové vesnici Črna nad Koroškom (Koroška je slovinský výraz pro Korutany). Tato vesnice byla od pátečního rána odříznutá od světa. Přerušeny byly všechny cesty, ve vesnici nebyla elektřina, nefungovaly dodávky vody ani mobilní a internetový signál.

Úřady zorganizovaly vzdušný most, kterým lidi zásobovaly. Propojení po štěrkové cestě se podařilo obnovit až včera.

Dnes se do vesnice vydalo sto vojáků, částečně se podařilo obnovit elektřinu, ale nadále tam hrozí sesuvy půdy.

Es bricht mir das Herz 💔 diese Bilder aus Slowenien 🇸🇮 zu sehen. Am Montag erst zurückgekehrt aus der Heimat meiner Eltern. Das Land hat so viel geschafft die letzten Jahre. So sad 😭. #Slowenien #Slovenia

pic.twitter.com/jWwq03DLni

— Natascha Zeljko (@natascha_zeljko) August 6, 2023

Počet obětí

Pokud jde o počet obětí, tak země situaci relativně zvládla. Dopoledne se oficiální počet mrtvých zastavil na čísle pět. Tělo prozatím posledního utopeného člověka bylo nalezeno včera. V této cifře jsou započteni i dva nizozemští horolezci, kteří zahynuli v horách zřejmě po zásahu bleskem.

Pro srovnání: při květnových povodních v italském regionu Emilia-Romagna zahynulo 17 lidí. I proto politici chválili reakci slovinských úřadů, záchranářů, nevládních organizací a dobrovolníků.

„Ve své funkci čelím ztrátám na životech. Skutečnost, že většina lidí byla ochráněna, svědčí o dokonalosti slovinského systému civilní ochrany a záchranného systému,“ tweetoval Janez Lenarčič, slovinský eurokomisař pro krizové řízení.

Reakci slovinských úřadů a lidí chválil i komentář v deníku Delo.

„Agentura, která se zabývá předpovídáním počasí a hydrologických poměrů, bezvadně informovala o tom, co můžeme očekávat a jaká rizika zemi čekají. Když se nad zemí přehnala předpovídaná bouře, civilní ochrana, záchranná správa, policie a armáda plnily své povinnosti. Navzdory občasným hodnocením, že Slovinsko jako země selhala, nejsou ke kritice zvládnutí mimořádné události důvody. Čím méně jsou státní orgány zpolitizovány, tím lépe fungují,“ napsal deník v komentáři.

Na druhé straně deník Dnevnik byl kritičtější. Podle něj vlády, zejména ty předchozí (Robert Golob je premiérem jen rok), nedokázaly zajistit peníze a zlepšit protipovodňovou připravenost. Pokud nebudou učiněny relevantní kroky, lidé se budou muset spoléhat na hasiče, Červený kříž a charitu, dodal deník.

Velké škody

Premiér Golob řekl, že škody přesáhnou půl miliardy eur. Celkové výdaje státu v roce 2023 jsou 16 miliard eur.

Podle některých starostů, které oslovilo Delo, bude tato částka ještě vyšší.

Významné škody se projeví i v hospodářství. Jen ve slovinských Korutanech zasáhly povodně asi polovinu malých firem, tvrdí zástupci podnikatelů.

„Podle obchodní komory se v postižených oblastech sotva najde firma, která by neutrpěla škodu. Zároveň volají o rychlou pomoc, aby se zabránilo dalším škodám. Rovněž bude třeba urychlit sanaci silniční infrastruktury, protože bez spojení je podnikání nemožné,“ napsal web Slovinské radiotelevize.

Slovinsko. 😳 pic.twitter.com/bhZmFicrCo

— Dardan Kardan🐾 (@hocikedy) August 4, 2023

Stát požádal o pomoc partnery v Evropské unii a NATO. Od členů EU žádá dohromady 30 bagrů různé velikosti, inženýrské týmy, ale i 20 prefabrikovaných mostů dlouhých 40 metrů.

Země NATO požádalo Slovinsko o vyslání asi 200 vojáků, o pět dopravních helikoptér a o mosty.

Povodně ve Slovinsku. Zdroj: Guardian

Přeloženo ze slovenštiny.