Deník N

Do ČR přijíždí peruánský vypravěč, který strávil většinu života v Evropě

Mario Vargas Llosa. Foto: Arild Vågen, Wikimedia Commons
Mario Vargas Llosa. Foto: Arild Vågen, Wikimedia Commons
Deník N zajišťuje fotografie za podpory Megapixel.cz.

Narodil se v Peru, ale většinu dospělého života strávil v Evropě. Žil střídavě v Madridu, Barceloně, Paříži a Londýně. Do Peru se vrací už jen zřídka. Mario Vargas Llosa – spisovatel, novinář a držitel Nobelovy ceny za literaturu se zúčastní jako host letošního ročníku Světa knihy. Ačkoliv se stihl věnovat mnoha profesím; jeho dlouhodobým snem už od raného věku bylo psaní.

Jsme zvyklí stavět novináře či spisovatele a politiky proti sobě jako dvě neslučitelné profese, v Latinské Americe se však často setkáme s tím, že se spojují v jedné osobě. Mnoho děl z období bojů za nezávislost bylo ve skutečnosti politickými traktáty a i poté, co se spisovatel stal samostatnou profesí, se autoři věnují ve velké míře důležitým politickým tématům, zejména dvěma: sociálněpolitickým a indigenistickým (zneužívání původních obyvatel).

Obě tato témata hrají zároveň velkou roli v politické debatě. Do této skupiny politicky angažovaných spisovatelů patří také Mario Vargas Llosa, který, ačkoliv se věnuje převážně psaní románů a esejů, se pokusil také kandidovat na peruánského prezidenta v roce 1990.

Vargas Llosa byl v dětství víceméně odtržen od témat sociální nerovnosti, ale postupně začaly v jeho životě nabírat na důležitosti. Jeho dětství, které bylo velmi divoké, mělo přesto velký vliv na jeho budoucí tvorbu.

Hned po narození rodinu opustil otec, matka tedy musela chlapce vychovávat sama a zároveň musela bojovat se sociálním vyloučením, kterému v té době čelily všechny svobodné matky. Po roce se rodina přestěhovala do Bolívie, kde jim dědeček zajistil bezpečný život „na úrovni“. Díky tomu byl malý Mario chráněn před nespravedlnostmi života v Latinské Americe. Když se později setkal se sociálními nerovnostmi poprvé, byl to pro něj šok.

Umělecké tendence se s rodinou táhly už po mnoho generací, ale nejvíce chlapcovo „spisovatelské“ já rozvíjel jeho pradědeček, don Belisario, který byl sám spisovatelem. Chlapcův otec se nakonec dal s matkou znovu dohromady, ale byl despotický a vůbec si se synem nerozuměl, naopak v něm vzbuzoval hrůzu. Pro spisovatele je to první střet s autoritou. „S otcem

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Literatura

V tomto okamžiku nejčtenější