Fake news válcují už i „odolnou“ Skandinávii. A teď se k místním tvůrcům a Rusku přidá AI. Jak se bránit?
Severské země byly dlouho považovány za odolnější vůči dezinformacím díky velké důvěře tamních populací ve stát a jeho instituce. To ve Skandinávii stále platí, přesto i tyto země mají čím dál větší problémy s fake news. Hrají v nich roli jak státní aktéři – tedy především Rusko –, tak ti domácí. K těm druhým patří ve Švédsku dokonce i Švédští demokrati, dnes druhá nejsilnější strana, která v parlamentu drží u moci současnou vládu. S výzkumnicí dezinformací a informačních technologií Åsou Marií Wikforss z univerzity ve Stockholmu mluvil Deník N o tom, čemu severské země v současnosti čelí a jak s tím zamává nástup umělé inteligence.
V rozhovoru mluvíme například o tom,
- jak velký je problém dezinformací v dnešním Švédsku, kde vládu drží u moci strana, jež je sama produkovala;
- která metoda boje s fake news může být účinná a proč;
- kdo jsou nejtypičtější švédští příjemci dezinformací;
- jak se bude problém vyvíjet, jakmile se opravdu významným producentem fake news stane umělá inteligence.
Podle výzkumu z roku 2021 jsou lidé v severských zemích jedněmi z těch, kteří dezinformacím téměř nepodléhají. Jak velká je tedy současná skandinávská scéna dezinformátorů? Kdo je do ní řazen?
Nemohu mluvit za celou Skandinávii. Ve Švédsku je zcela jasné, že se tam šíří poměrně hodně dezinformací. Jak úspěšně, je věc druhá.
Víme, že pocházejí od státních aktérů, jako jsou Rusko, Čína a Írán, ale jsou to také domácí aktéři, a to zejména v alternativních médiích a pravicově nacionalistických populistických platformách.
Příkladem je například druhá největší švédská strana, Švédští demokraté, která má asi 18 procent křesel v parlamentu. A závisí na ní švédská vláda a celá konzervativní Aliance. V roce 2017 se ukázalo, že tato populistická strana má vlastní továrnu na trolly. Ale pozoruhodně
