Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Nejhorší je poslat dítě za trest za dveře a nechat ho tam samotné. Odbornice vysvětluje, jak trauma mění mozek

Zuzana Krnáčová. Foto: Vladimír Šimíček. Denník N
Zuzana Krnáčová. Foto: Vladimír Šimíček. Denník N

Pokud dítě zažívá stres a nemá u sebe dospělého, který ho uklidní, může to ovlivnit jeho chování na celý život. „Když člověk vyrůstal v hodně stresujícím prostředí, jeho reaktivnost je výraznější. Má tendenci spoléhat se na emocionální reakce, protože se mu osvědčily více než ratio,“ vysvětluje léčebná pedagožka Zuzana Krnáčová.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

V organizaci Inklucentrum se Krnáčová věnuje novému přístupu při vzdělávání dětí, které si prošly těžkými situacemi. Lepší pochopení dětí s problémy podle ní může pomoci i dětem, které mají tendenci uchýlit se k radikálnímu chování.

V rozhovoru se také dozvíte:

  • Proč se za tichem dítěte neskrývá klid, ale tlak a stres?
  • Jak se při zažívání traumatu mění dětský mozek?
  • Proč verbální domluva není dobrým řešením při řešení náročného chování u dítěte?
  • Jaký stres je v pořádku a jaký už ne?
  • Jakou roli hraje při vývoji dítěte škola?

Máme problém s radikalizací mladých lidí? Uchylují se k extrémnějšímu chování více než v minulosti?

Pokud pod pojmem radikalizace myslíme to, že děti jsou agresivní, nepovažuji to za nic nového. Není to tak, že by zde dříve podobné chování nebylo. Je však důležité vědět, co je za tím. Je to pomsta vůči škole, nebo snaha upozorňovat na širší společenská témata? Když dítě přijde podpálit sborovnu, má v sobě sdělení, které chce komunikovat. Ale bohužel volí extrémní způsob, jak ho ze sebe dostat ven.

Je za tím nějaké trauma či zranění? Vy jste se začala věnovat právě otázce traumatu a tomu, jakou roli hraje u dětí a ve školách. Co všechno je trauma?

Dlouho se trauma vnímalo více jako záležitost dospělých, zejména v kontextu válečných veteránů a posttraumatické poruchy. Teprve postupně se začalo definovat i ve spojitosti s dětmi jako aktuální nebo dlouhotrvající ohrožení, během kterého dítě zažívalo obavy o život, o bezpečí, případně bylo svědkem podobného prožívání u blízkých. Postupně se však definice traumatu vyvíjí, a to i u dětí a mladých lidí.

Jsou traumatem jen velké tragické události?

Může to být jedna náhlá událost nebo chronický dlouhodobý stav, který začne člověka natolik ohrožovat, že se mu mění biologie mozku. Trauma má totiž biologický základ v nervové soustavě a na změnách mozku ho lze sledovat. Je to pozorovatelné při domácím násilí, které se nemusí odehrávat přímo na dítěti, ale v rodině. Je důležité dodat, že

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Duševní zdraví

Rodina a vztahy

Školství

Zdravotnictví

Česko, Kontext N, Rodina, vztahy a zdraví

V tomto okamžiku nejčtenější