Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Převrat za převratem a měnící se svět: Evropa přichází pučem v Nigeru o poslední půdu pod nohama v africkém Sahelu

Nový vládce Nigeru, vůdce pučistů generál Abdourahmane Tiani (vpravo). 28. 7. 2023. Foto: Balima Boureima, Reuters
Nový vládce Nigeru, vůdce pučistů generál Abdourahmane Tiani (vpravo). 28. 7. 2023. Foto: Balima Boureima, Reuters

Analýza Petra Tůmy: Co se stalo v Nigeru, co to má společného s Ruskem, jak se to týká Západu a co hrozí nám? Spolupracovník Deníku N vysvětluje aktuální dění v západní Africe. Ačkoliv ale jde o Niger, začít musíme v sousední zemi, kde do loňska působila i česká armáda – v Mali.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

V Bamaku, hlavním městě Mali, začínalo období dešťů. U břehů řeky Niger jsem rozmlouval s evropskými a americkými diplomaty, zástupci tamní administrativy a občanské společnosti. Bylo to přesně před dvěma lety, po vojenském převratu (druhém v rozmezí deseti měsíců). Situace byla zkalená jako vody Nigeru, ještě však existovala naděje, že se podaří armádu přesvědčit, aby garantovala návrat k ústavním pořádkům a včasné konání voleb.

Země se už téměř celé desetiletí potýkala s působením islamistických extremistů v čele s místními odnožemi Al-Káidy (JNIM) a Islámského státu (ISGS). Tehdy též vrcholilo nasazení evropských sil v sahelském regionu s cílem pomoci řešit problémy v místě jejich vzniku dříve, než překypí do Evropy. Po boku Francie se postupně začala v různé míře angažovat celá řada zemí EU, včetně České republiky. Naši vojáci v Bamaku dvakrát na půl roku veleli výcvikové misi EU a speciální jednotky se úspěšně zapojily do mise Takuba, která doprovázela malijské síly přímo v bojích s teroristy.

Po stažení Evropanů z Iráku a Afghánistánu šlo o vůbec největší vojenské angažmá Evropanů v zahraničí. Jen Francouzi do regionu v rámci mise Barkhane nasadili přes 5000 vojáků. Mělo jít o laboratoř evropské koaliční kultury, prověřování možností společné obrany. Evropané si mohli vyzkoušet, co v praxi znamená jimi vedená intervence, koalice bez amerického řízení, tedy to, co je součástí úvah o evropské strategické autonomii.

Nejprve kolaps v Mali

Začátkem roku 2022 se ukázalo, že vojenská junta vedená plukovníkem Goitou nemá v úmyslu návrat k ústavním pořádkům a vsadila na ruskou kartu. Moskva ji do demokratických voleb nenutila a navíc byla ochotna obratem poskytnout zbraně, v čemž Evropané selhali.

Když spolupráce s žoldáky Vagnerovy skupiny přerostla

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Afrika

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější