Pokud nedostaneme ukrajinské obilí z Evropy, vytvoříme si velký problém, varuje Výborný

Na co se v rozhovoru také ptáme:

• Jak může české zemědělce ovlivnit zvýšení vývozu ukrajinského obilí přes EU?
• Jaká jsou možná řešení a jaký je jejich časový rámec?
• Pět zemí žádá prodloužení výjimky na dovoz ukrajinského obilí na svém trhu. Jakou pozici má Česko?

Jak dopadlo jednání v otázce Ukrajiny a vývozu jejího obilí, na kterém závisí řada zemí třetího světa? Navíc poté co Rusko oznámilo, že neprodlouží takzvanou obilnou dohodu s Tureckem, Ukrajinou a OSN, díky které Kyjev mohl část své obilné produkce vyvážet po Černém moři.

V tuto chvíli je to velký problém. Rusko si vzalo země třetího světa jako rukojmí. Já tento cynický postup Vladimira Putina jednoznačně odsuzuji. Tím, kdo je vydírán, je nejen Ukrajina, ale potažmo všechny státy Evropské unie, respektive Evropy.

Jsme v čase sklizně a nemáme zajištěné ani dostatečné skladovací prostory. Zcela jasně tady dnes zaznělo, i od eurokomisaře pro zemědělství Wojciechowského, ale i ode mě, že úkol číslo jedna je zajistit průchodnost a efektivnost koridorů solidarity, to znamená koridorů, kudy bychom ve chvíli zablokování černomořské cesty dostali ukrajinské obilí, případně další komodity dál do zemí třetího světa.

Část té produkce samozřejmě určitě vykoupí státy západní Evropy, máme otevřený trh, což je dobře.

Chceme Ukrajině pomáhat, nicméně potřebujeme větší část ukrajinské produkce dostat do severní Afriky a na Blízký východ.

V čem je základní spor mezi státy? Řekl jste, že hledáte celounijní řešení a že už nechcete, aby tady byla část států, které mají nějaký jiný režim. Nicméně pět zemí – Polsko, Slovensko, Maďarsko, Bulharsko a Rumunsko – chtějí speciální režim, který už nyní mají, tedy restrikce na vývoz ukrajinského obilí na svůj trh, prodloužit i po 15. září, což je termín, kdy jim výjimka končí.

Spor není o nutnost efektivnosti koridorů solidarity, na tom se shodneme.

S Polskem, Maďarskem, Slovenskem, Rumunskem a Bulharskem se spor vede o to, zda