Češi ve vydlabaném člunu napodobili pravěké lidi. Všichni nás měli za šílence, líčí šéf mořské expedice
Pět set kilometrů urazila na začátku léta v Egejském moři česká expedice Monoxylon IV. V člunu vydlabaném z kmene dubu ověřila teorie o pohybu lidí po moři v období raného neolitu, tedy zhruba před devíti tisíci lety. O plavbě, která probíhala za náročných klimatických podmínek, vzniká film.
Expedice, která navazovala na výpravy z let 1995, 1998 a 2019, vyplula 19. června z ostrova Samos a plavbu zakončila v pevninském Řecku 12. července.
„Vytvořili jsme nový člun, který má stejné parametry jako nalezený pravěký člun z jezera Bracciano (ve střední Itálii, pozn. red.), a plavbou jsme zjistili jeho vlastnosti. Je o mnoho rychlejší než předchozí čluny a má úžasnou nákladní kapacitu,“ říká archeolog a šéf expedice Radomír Tichý.
S kolegy v rámci ní například přehodnotili, jaké množství sopečného skla obsidiánu mohli pravěcí lidé převážet přes moře. „Jenom tento člun uvezl skoro tunu, a kdyby oni takové množství dokázali naložit, čísla by byla výrazně vyšší, než se uvádí třeba v muzeu na ostrově Melos,“ shrnuje Tichý poznatky z expedice.
Dalším zjištěním bylo, jak
