Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Proč 90. léta fascinují? Tehdy jsme ještě nezrušili budoucnost, říká americký spisovatel

V budoucnu bude všechno alespoň částečně retro. Foto: Profimedia
V budoucnu bude všechno alespoň částečně retro. Foto: Profimedia

Smells Like Teen Spirit, Pulp Fiction, Kids, Cop Killer, Titanic, Natural Born Killers, Friends, American Psycho – komu je alespoň některý z těchto názvů povědomý, hned bude v duchu katapultován do devadesátých let. Spisovatel a novinář Chuck Klosterman věnoval této dekádě celou knihu Devadesátky.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

V rozhovoru se kromě jiného dozvíte:

  • Proč Chuck Klosterman považuje uvažování v dekádách za smysluplné,
  • jak uvažuje nad tezí o „konci dějin“ politologa Francise Fukuyamy,
  • proč byla právě 90. léta zajímavá
  • a zda šlo o poslední rozeznatelnou dekádu.

Při čtení vaší knihy jsem přemýšlel, proč vlastně dělíme dějiny na dekády. Není k tomu žádný pádný důvod a duch doby se jistě nemění každých deset let. Přesto má každý jistou představu o 60., 70. či 80. letech. Čím tedy desetiletí jsou? Je to nějaký konstrukt, který nám pomáhá pochopit dějiny? Nebo je to pomůcka k vyprávění příběhu?

Je snadné si uvědomit, že dělení času na desetiletá období je svévolné a nepraktické. Ale ještě jednodušší je porozumět tomu, proč to děláme. Poskytuje nám to totiž rámec pro uvažování o současných dějinách. Pro paleontologa, který studuje dávnou historii, může koncept „století“ působit stejně svévolně a neprakticky.

Rozumím sice argumentům proti pojmu „dekáda“, či dokonce proti označení „generace“. Ale diskuze o nich mi vždy připadá jako sémantická ztráta času. Ano, je to nedokonalé označení. Ano, celá historická analýza by byla jiná, kdyby dekády byly nevysvětlitelně postaveny na pěti- či dvanáctiletých periodách, a to i v případě, kdyby byly všechny historické události identické. Ano, nelze tvrdit, že všichni lidé, kteří žili v určitém období, měli stejné názory a vlastnosti. Všechny tyto body jsou pravdivé.

Kniha Deväťdesiate roky vyšla v knižní edici Denníku N. Koupit ji můžete na obchod.dennikn.sk.

Zároveň však okamžitě rozumíme tomu, co máme na mysli, když se mluví o dekádách. A určité neměnné vlastnosti informují o zobecněných časových obdobích, a to i ty, kdo byli při tom, ale nebyli přímo zapojeni. Je to způsob, jak mluvit o věcech, které by jinak bylo obtížné porovnat nebo dát do kontrastu.

Jak jste 90. léta prožil vy osobně? Byla tato dekáda lepší částí vašeho života?

V roce 1990 jsem končil střední školu, když tato dekáda končila, bylo mi 28 let. Toto období rané dospělosti – speciálně v USA – bývá velmi zábavnou a objevitelskou fází. Čili ano – devadesátá léta jsem si skutečně užil. Byl to základ mé dospělé osobnosti a bylo velmi cool zažít některé změny v hudbě a ve filmu v reálném čase. Ale můj osobní život ve skutečnosti není součástí této knihy. Napsal jsem knihy, u kterých tomu tak bylo, ale ne v tomto případě.

Přestože v knize píšete o několika tématech zaměřených na americké reálie, i čtenář s evropským či postsocialistickým backgroundem bude v mnoha případech osloven. Po roce 1989 se svět otevřel a západní kultura sem začala neomezeně proudit. Souhlasil byste s tvrzením, že 90. léta byla prvním skutečně globálním desetiletím v rozvinutém světě?

Ano. Je obtížné s tím nesouhlasit, ačkoli někdo by mohl začít spekulovat o použití pojmu „rozvinutý“.

Devadesátá léta byla i dekádou „konce dějin“, čili myšlenky Francise Fukuyamy. Konec něčeho nebo období finální fáze znamená stav, ve kterém nemusíte dosahovat ničeho nového nebo se snažit o představu možné budoucnosti. Myslíte si, že tento stav finality měl vliv na náladu 90. let?

Ano a ne. Rozhodně to formovalo diskuzi o tom, jak se bude – nebo by se měla – vyvíjet budoucnost. Je však důležité poznamenat, že

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Literatura

Literatura faktu

Rozhovory

Kontext N, Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější