Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Klíčem k poznání světa mu vždy byla ekologie. Za totality jeho zprávy zněly jako hlas volajícího na poušti

Bedřich Moldan (1935). Foto: ČTK
Bedřich Moldan (1935). Foto: ČTK

Seriál Česká inteligence: Od doby, kdy Římský klub na Západě vydal svou tzv. první zprávu, nazvanou Meze růstu, uplynulo loni už padesát let. Kniha futurologa Dennise Meadowse a jeho týmu se tehdy stala mezinárodním bestsellerem, vyšla v desítkách milionů výtisků. Mnozí od té doby počítají letopočet moderní ekologie, ačkoliv hlavní cíl, zastavit drancování přírodních zdrojů, se splnit nepodařilo. Jak asi skoro každodenní doklady uvadající krásy planety Země, které tak deprimují řadu laiků, působí na člověka, který ekologii zasvětil většinu života? Necítí marnost? Bedřich Moldan (narozen 1935) by asi nad takovou otázkou zakroutil hlavou. Na pocity marnosti neměl nikdy čas – nebo tak každopádně nepůsobil.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Meadows a spol. v Mezích růstu nasimulovali v počítači budoucnost tendencí ekonomického a populačního růstu. Vyšlo jim, že lidstvo nad obojím ztrácí kontrolu; ekonomika dokonce svůj vývoj zrychluje po exponenciální křivce. Žádali nulový růst, jinak podle nich budou ložiska hlavních nerostných surovin vyčerpána v roce 2010.

Nic takového se před třinácti lety nestalo; Meadows zapomněl započítat všechny proměnné. Nejenže tedy rostla spotřeba surovin, ale zároveň se rozšiřoval i geologický průzkum, který objevoval nová a nová ložiska. Z toho nakonec mnozí vyvodili, že lidský duch je dostatečně tvůrčí, aby si poradil s jakýmkoli budoucím problémem, před který ho průmyslová civilizace postaví.

Což se možná nedá vyloučit. Nedá se ale ani zpochybnit, že všechny ty rostlinné a živočišné druhy, které se lidem podařilo a ještě podaří vyhubit, nikdo a nic nenahradí, svět bez nich bude navždy chudší. Dnes už navíc víme i o vlivech, které naše spění k čím dál větší prosperitě má nejenom na přírodu, ale i na nás samotné: kde se drancuje, tam časem dochází i na etnické konflikty, masovou migraci a podobně.

V Moldanově životopise nejsou skoro žádné odbočky odvádějící od

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Česká inteligence

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější