Ukrajinský problém s vděčností
Komentář Edwarda Lucase: Ukrajina a její blízcí přátelé musí přesvědčit nejen své příznivce v USA a Evropě, ale také skeptiky a kritiky.
Dvě fakta o válce na Ukrajině je nutno opakovat znovu a znovu. Zaprvé: Ukrajinci bojují a umírají nejen za svou svobodu. Imperialistické, destruktivní smýšlení Kremlu ohrožuje Evropu i celý svět. Jedinou bezpečnou reakcí na něj je rychlá a drtivá vojenská porážka Ruska.
Zadruhé: Ukrajinci jsou mrzačeni a zabíjeni a jejich země je pustošena, protože pomoc Západu byla tak váhavá. Je to pořád stejný příběh od tanků přes rakety dlouhého doletu a protiletadlové systémy až po F-16. Západní země znovu a znovu váhají a otálejí, než se odhodlají jednat. Za toto váhání a otálení se platí ukrajinskou krví a slzami.
Ani jeden z těchto faktů není správně a všeobecně chápán. Kdyby tomu tak bylo, západní politici a komentátoři by byli vděční a zároveň by se styděli. Místo toho si někteří z nich celí netrpěliví stěžují, že ukrajinská protiofenziva postupuje příliš pomalu (de facto: „hněte sebou, začínáme se nudit“). Ve skutečnosti jsou ukrajinské síly patrně o dva týdny pozadu, protože je do jisté míry brzdí nedostatek vybavení (a kdopak za to asi může?). Rusko zase
