„Nelze se tvářit, že se nic neděje.“ Summit unijních zemí s Latinskou Amerikou se zasekl na Ukrajině
Po osmi letech se na dvoudenním setkání v Bruselu sešli zástupci unijních zemí a lídři 33 států Latinské Ameriky. Velkého summitu se za Česko účastnil premiér Petr Fiala. Největší spory během akce vyvolal postoj k Ukrajině, několik lídrů jihoamerických zemí totiž odmítalo přímo odsoudit ruskou agresi a vadila jim i zmínka o Ukrajině.
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Bruselský summit měl dva hlavní cíle. Prvním bylo posílení ekonomických vztahů, vedle toho ale unijním zástupcům šlo také o prohloubení politických vazeb. Premiér Petr Fiala řekl, že je potřeba i v jihoamerickém regionu vyvažovat vliv Číny a Ruské federace.
„Jednoduše řečeno – jestli chceme být jako Evropská unie v globální soutěži úspěšní, takové regiony, jako je Latinská Amerika, musíme mít na své straně,“ řekl Fiala. Nakolik se to Unii povedlo, nicméně není jasné.
Jednání se totiž zadrhlo na několika věcech. Z pohledu Unie šlo o postoj k ukrajinskému konfliktu, část zemí Jižní Ameriky ale zvedala také otázky koloniální minulosti. Některé členské státy EU prosazovaly, aby společné závěry všech zúčastněných zemí obsahovaly jasné odsouzení ruské agrese.
Fiala: Nelze zavřít oči a obětovat důležitý princip
Některé státy Latinské Ameriky to ovšem odmítaly. Zdroj z diplomacie Deníku N řekl, že právě spor o Ukrajinu byl klíčovým problémem, byť zdaleka ne všechny země Společenství latinskoamerických a karibských států (Celac) zmínku o ruské agresi na Ukrajině odmítaly. Stejně jako země EU ale potřebují jednomyslné rozhodnutí – stačí veto jednoho státu.
„Nebylo to tak, že se proti všemu stavěly všechny země Celacu. Většinou to byla třeba jen jedna země, za kterou se ostatní dejme tomu schovaly. Ale ještě dopoledne stále nebyla shoda,“ popsal redakci zmíněný zdroj.
U Kuby přitom podle něj bylo možné podobný postoj očekávat, některé země ale jednaly a mluvily
