Smrt otce české literatury Kundery: „Chybí nám velkorysost k lidem, kteří Česko významem přesahují,“ říká spisovatel Jan Němec

„Spisovatel, ať chcete, nebo nechcete, je vždycky do jisté míry veřejnou osobností. Jeho knihy jsou veřejná věc. Ale on ne. On jako člověk… Ne.“ Milan Kundera, který v úterý ve věku 94 let zemřel ve svém pařížském bytě, byl velmi neveřejnou osobou. Jaký odkaz za sebou brněnský rodák zanechal? Hostem podcastu Studia N byl spisovatel a šéfredaktor měsíčníku Host Jan Němec.
V rozhovoru se dočtete:
- Měl Kundera rád Čechy?
- Proč je vztah Čechů ke Kunderovi tak komplikovaný
- Proč se Kundera nehlásí ke svým dílům z poválečných let
- Kudy vedla Kunderova cesta ke světovému věhlasu
- Proč měl Kundera problematický vztah s Václavem Havlem a českým disentem
- A co se změnilo, když Kundera dostal zpět české občanství
Co odchází s Milanem Kunderou?
Myslím, že toho odchází poměrně hodně. Asi to není překvapivé, když zemře někdo, komu je 94 let a kdo vlastně celý život dost intenzivně zasvětil jedné věci. Na druhou stranu: u literatury je dobré, že i když zemře autor, to podstatné zůstává.
V tomto smyslu toho tolik neodchází. Odešel člověk, který něco vytvořil, ale který zároveň vždycky kladl větší důraz na dílo než sám na sebe. Myslím, že Milan Kundera by s tímto byl v pohodě.

Studio N: Schovaná legenda. Co odešlo s Milanem Kunderou
Prezident Petr Pavel napsal na Twitter: „Byl to spisovatel světového formátu, který ovlivnil celé generace doma i v zahraničí. Svým životním osudem symbolizoval pohnutou historii naší země ve dvacátém století.“ Symbolizoval?
Žádný člověk nemůže symbolizovat celou historii. Je ale pravda, že Kunderův životní příběh je ve spoustě věcí příznačný. Jeho celosvětová proslulost je daná nejen dílem, ale opravdu i tím, že spojil první polovinu života ve východním bloku s druhou polovinou života ve Francii.
Díky tomu pro Francii a pro západní společnost do jisté míry i symbolizoval část historie východního bloku. Byl jejím reprezentantem a mluvčím. Koneckonců poslední kniha, která vyšla česky, je soubor esejů Unesený západ, kde je to verbalizované zcela explicitně.
Měl Kundera rád Čechy?
Jsem přesvědčen, že ano. Jsem si dost jistý, že náš vztah k němu byl komplikovanější než jeho vztah k Česku nebo k Moravě, k Brnu, odkud pocházel. Těžko nějak zmiňovat detaily, protože on byl velmi privátní osoba.
Nikdy jsem neměl šanci se ho zeptat, jaký má vztah k Brnu. Ale koneckonců můžeme to odezírat z drobností: že v Brně v poslední době