Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Vracíme se k tomu, že děti jsou jediné, čemu se ženy zvládnou věnovat, říká socioložka o intenzivním mateřství

Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

V Česku se projevuje trend intenzivního rodičovství, tedy maximální zaměření na dítě a přizpůsobení života jeho skutečným nebo domnělým potřebám. Socioložka Radka Dudová společně s kolegyní Hanou Haškovou zpovídaly 21 matek a vytvořily přehled čtyř základních přístupů k intenzivnímu mateřství v Česku. Dudová v rozhovoru popisuje, jak se přístupy liší a jak na trend doplácejí sólo matky.

V rozhovoru se kromě jiného dozvíte:

  • Proč děti velmi intenzivních matek nedopadají skvěle
  • V čem je složité svobodné rodičovství
  • Proč intenzivní rodičovství spěje k tradičnímu rozdělení rolí
  • Proč je rodičovství těžší

S Hanou Haškovou jste dělaly výzkum o intenzivním mateřství. Mohla byste shrnout, jak probíhal?

Koncept intenzivního mateřství existuje ve světě již přes dvacet let. Nás ale zajímalo, jak se projevuje v Česku. Zaujalo nás, že jsou různorodé způsoby, které mohou jít i proti sobě, ale zároveň všechny naplňují definici, jak byla popsaná v devadesátých letech americkou autorkou Sharon Hays.

Proto jsme s kolegyní Haškovou provedly kvalitativní výzkum (ještě nebyl publikován, pozn. red.), kdy jsme vyzpovídaly 21 respondentek a na základě jejich výpovědí jsme vytvořily přehled různých repertoárů intenzivního mateřství.

Dá se v bodech říct, co je intenzivní mateřství?

Ano, má několik charakteristik. Je to přístup k mateřství, který je maximálně zaměřený na dítě, kdy se vše podřizuje jeho skutečným či domnělým potřebám. Je časově náročný, tedy že se dětem hodně věnuji a investuji do nich hodně času.

Další je finanční náročnost, kdy dítěti kupuji drahé služby nebo věci, případně do něj investuji finanční zdroje. Je také velmi emočně náročné. A pak je klíčová role expertního vedení, kdy matky čtou a snaží se získat informace, jak to mají dělat správně.

Cílem intenzivního mateřství je mimo jiné předat nebo zvýšit sociální status, aby potomek měl co nejlepší start do života. Rodiče se snaží, aby děti byly úspěšné ve škole nebo jiných sociálních hierarchiích. V podstatě se jedná o praktiky, které umožňují odlišit se od ostatních rodičů. Můžu si říkat: „Vím, jak to dělat správně!“

Foto: Ludvík Hradilek, Deník N

Je to typické pro určitou socioekonomickou skupinu?

Socioložka Sharon Hays tento jev v devadesátých letech popsala na americké vyšší střední třídě. Postupně se ale šířil i do dalších tříd a mezikulturně. Teď se diskutuje, jaký vliv to má, když se šíří ve společenském žebříčku i dolů. Například chudší matky nemohou všechny nároky intenzivního mateřství naplňovat, a proto často pociťují vinu. Navíc je používané jako nástroj disciplinace – ideologie intenzivního mateřství říká matkám, jestli dělají rodičovství dobře nebo nedělají a jak by to měly dělat líp.

Velmi diskutované téma je například čtení. Odborníci nám říkají, že dětem by se od narození mělo číst, protože tím je vedeme k četbě, vzděláváme a kultivujeme je a ony pak samy budou číst. Valí to do nás škola, pedagogicko-psychologické poradny a psychologové, že je potřeba dětem denně třeba 15 až 30 minut číst. Jenže jsou rodiče, kterým to není vlastní a nedělají to. Buď na to nemají čas, nebo večer padají únavou, nebo sami nikdy nečetli. Pak je jim naznačováno, že nejsou dost dobrými rodiči.

Říkala si některá z těch 21 matek, které jste zpovídaly, že je ve své roli dobrá?

Hodně se to u nich mísí. Na jednu stranu se u nich objevuje pocit, že to dělá nejlíp, jak to jde, a jedině dobře. Zároveň je tam pořád přítomný pocit viny, že by to měla dělat ještě líp. Je to tak strašně náročné, že to nikdy nejde skutečně naplnit. Jsou tam oba pocity a pocit viny možná převládá. Někdy je založený na faktech, která člověk nezmění. Například mám tři děti, a kdybych se měla věnovat každému maximálně, pak mám pocit viny, že nedělám dost pro jedno konkrétní dítě.

Zkoumáte i dopady na děti, jestli jsou šťastnější?

Ne, ale existují americké výzkumy, které zjistily, že děti velmi intenzivních matek

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Rodina a vztahy

Rozhovory

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější