Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Čína si vazalů neváží. Zeman je pro ni jen cizím politikem na okraji společné fotografie, říká sinoložka

Prezident Miloš Zeman se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Foto: ČTK/AP
Prezident Miloš Zeman se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Foto: ČTK/AP

„Prezident opakuje pekingskou propagandu,“ komentuje sinoložka Anna Zádrapová výroky Miloše Zemana při jeho návštěvě Číny. „Je užitečný jako prodloužená ruka čínského režimu uvnitř Evropské unie. Ale silný hráč, jakým je Čínská lidová republika, si nemůže skutečně vážit těch, které považuje za své vazaly,“ říká v e-mailovém rozhovoru pro Deník N odbornice z webu Sinopsis.

Nejprve obecně – jak hodnotíte návštěvu prezidenta v Číně? Jak zapadá do celého kontextu česko-čínských vztahů?

Zemanova návštěva zapadá do již značně zkompromitovaného „čínského obratu“ zahraniční politiky České republiky, který prezident zařídil – v rozporu se svými ústavními pravomocemi, zato v souladu se zájmy podnikatelské skupiny PPF, konkrétně firmy Home Credit. Tohoto svého čínského projektu se Zeman drží zuby nehty, stejně jako svého čestného poradce Jie Ťien-minga, někdejšího předsedy CEFC a přímého nadřízeného pana Patricka Ho. Ten byl teď na jaře odsouzen v USA v obrovském korupčním skandálu, který vzbuzuje otázky, jakými metodami se CEFC pokoušela získat politický vliv například i u nás.

Prezident Zeman mimo jiné řekl, že není žádná jiná země, kam by jezdil tak často. Do Číny přicestoval už popáté, jak tento důraz na návštěvy Číny chápete?

Zeman podle všeho chápe styky s Čínskou lidovou republikou jako svůj hlavní politický odkaz. Tím se skutečně asi stanou, i když ne tak, jak by si přál. Určitě s tím souvisí jeho odpor k Evropské unii a celková politická orientace na Východ – včetně politické kultury neprůhledných jednání za zavřenými dveřmi.

Během návštěvy jsme zaznamenali například kritiku čínských investic v ČR – v roce 2016 Zeman sliboval, že Česko může do roku 2020 získat investice v objemu 232 miliard korun, realita je taková, že hodnota dosáhla jen zlomku. Proč s tou výtkou přišel až nyní?

Absence čínských investic, jež měly tvořit zdůvodnění příklonu k Čínské lidové republice v roce 2014 a o nichž sám Zeman donekonečna hovořil, už je prostě po pěti letech trapná i pro Miloše Zemana, který jinak netrpí zrovna přecitlivělostí.

Může jeho vyjádření něco ovlivnit, nebo na tomto poli hrají roli jiné věci?

Kritická část jeho vyjádření může čínské představitele naštvat. Máme zprávy, že vztahy mimo světla ramp jsou

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější