Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Živě z Varů: Z Pardubic až do Harlemu, z Varů až do Cannes. Kdy tam dorazí čeští filmaři?

Brutální vedro. Foto: Kviff
Brutální vedro. Foto: Kviff

Proč současné české filmy tak málo pronikají do programů prestižních světových festivalů? Kolekce domácích snímků na karlovarském festivalu v porovnání se zde uváděnými hity z Cannes či Sundance může dát vcelku jasnou odpověď. A nenápadný vítěz? Brutální vedro.

Autorka tohoto textu je absolventkou scenáristiky, což může vysvětlovat fakt, že u filmů je pro ni zásadní především silný příběh. A protože scenáristika se na FAMU studuje společně s dramaturgií, uvědomuji si i důležitost externí práce s tvůrci na celém procesu vzniku filmového díla – od dramaturgických zásahů do scénáře až po hodiny a dny ve střižně.

Režiséři (a leckdy i scenáristé) často mají tendenci bránit se razantnějším škrtům ve scénářích, ve střižně zas neradi nechávají vzácný natočený materiál „padnout pod stůl“.

Jenže právě schopnost obětovat část pro blaho celku je zásadní pro to, aby vzniklo něco výjimečného. A aktuální kolekce tuzemských filmů na MFF Karlovy Vary je toho dobrým důkazem.

MFF Karlovy Vary v Deníku N

Všechny naše články z MFF Karlovy Vary najdete zde.

Kompletní zpravodajství z MFF zde.

Dvouhodinové české eposy

120, 117, 112, 113, 111. To jsou stopáže domácích filmů (Citlivý člověk, Úsvit, Hadí plyn, koprodukční Imago, Bod obnovy) uváděných letos na festivalu. Časy šplhající ke dvěma hodinám přitom ve většině případů neznamenají intenzivnější, ale často spíš úmornější filmový zážitek. S čestnými výjimkami.

Bylo by opovážlivé tvrdit, že

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Film

Karlovarský filmový festival

Kultura

V tomto okamžiku nejčtenější