Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Podnikatelé si na důchodovém pojištění připlatí. Spočítali jsme, na koho změny dopadnou nejvíc

Konkrétní částky budoucích minimálních záloh jsou závislé na vývoji průměrné mzdy. Ilustrační foto: fancycrave1, Pixabay
Konkrétní částky budoucích minimálních záloh jsou závislé na vývoji průměrné mzdy. Ilustrační foto: fancycrave1, Pixabay

Osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) se zvýší zálohy na důchodovém pojištění. Odvody mají růst hned tři roky po sobě. Spočítali jsme, kam až se vyšplhají a na koho změny dopadnou nejtvrději.

Podnikatelům platícím minimální zálohy během nejbližších let výrazně narostou odvody na důchodové pojištění. Zvýší se ale i pro OSVČ s vyššími příjmy. Změna se odrazí také v platbách paušální daně. Se změnami počítá takzvaný konsolidační balíček, který schválila vláda a minulý pátek prošel v Poslanecké sněmovně do druhého čtení.

Změny u záloh na důchodové pojištění pro OSVČ

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka před časem upozornil na to, že minimální zálohy platí 60 procent OSVČ. Pokud podnikatelé odvádí na důchodové pojištění celý svůj produktivní život jen dané minimum, znamená to velice nízkou budoucí penzi. Podle Jurečky takový živnostník po 44 letech placení minimálního pojistného dosáhne jen na důchod ve výši kolem 10 686 korun (zhruba 60 procent průměrné starobní penze). „Lidi to pak dostává do situace, že s takovou částkou je problematické vyžít. Přepadávají nám například do sociálního systému,“ řekl na tiskové konferenci s odkazem na to, že penzisté s takovým důchodem pak mají nárok na dávky.

Vláda proto plánuje od příštího roku postupně navyšovat minimální vyměřovací základ, ze kterého se minimální zálohy na důchodové pojištění odvozují. A to tak, aby po třech letech odpovídal 40 procentům průměrné mzdy. Dosáhl by tak zhruba úrovně té minimální.

Měsíční vyměřovací základ OSVČ na hlavní činnost má být nejméně 30 procent průměrné mzdy v roce 2024, 35 procent v roce 2025 a 40 procent od roku 2026.

Pro začínající OSVČ vykonávající hlavní činnost ale bude platit výjimka. Minimální zálohy se budou v prvních třech letech odvozovat od nenavýšeného měsíčního vyměřovacího základu, který platí nyní (25 procent průměrné mzdy). To mohou využít jen ty OSVČ, které v posledních dvaceti letech se samostatnou činností začínají poprvé.

Období se má počítat jako dvacet kalendářních let od začátku roku následujícího po roce, v němž byla poslední samostatná činnost ukončena. Pokud by tedy OSVČ ukončila činnost během roku 2005, bude se na ni nenavýšený vyměřovací základ vztahovat v případě, že znovu začne podnikat nejdříve od začátku roku 2026.

Minimální měsíční vyměřovací základ pro výpočet záloh se ale zvýší i pro OSVČ, které vykonávají vedlejší činnost. Z deseti procent průměrné mzdy vzroste na jedenáct. Dále mají OSVČ platit pojistné nejméně z 55 procent základu daně, aktuálně platí z 50 procent.

Jak se počítají zálohy pro OSVČ

Abychom si dokázali lépe představit efekt všech opatření, připomeňme si nejdříve, jak se zálohy pro OSVČ počítají.

Zálohy na důchodové pojištění odvozujeme z příjmu, za který se považuje vyměřovací základ. Ten si mohou podnikatelé stanovit i sami, nesmí být nižší než 50 procent daňového základu. Ten získáme odečtením výdajů od příjmů.

Při výpočtu záloh zároveň musíme zohlednit fakt, že zákon stanovuje jejich minimální úroveň. Pokud by tedy z vyměřovacího základu získaného z reálně dosažených příjmů vyplývala nižší než minimální záloha, OSVČ musí platit alespoň dané minimum. To odvozujeme od takzvaného minimálního měsíčního vyměřovacího základu, který nyní odpovídá 25 procentům průměrné mzdy a od příštího roku by měl postupně růst.

Pro letošní rok je minimální měsíční vyměřovací základ ve výši 10 081 korun. Minimální výši zálohy pak získáme jako 29,2 procenta z minimálního měsíčního vyměřovacího základu. Po zaokrouhlení na celé koruny nahoru získáme částku 2944 korun.

Růst minimálních záloh

Výši průměrné mzdy v příštích letech neznáme. Pro představu si ale budoucí minimální zálohy můžeme odvodit od letošní průměrné mzdy na úrovni 40 324 korun. Minimální vyměřovací základ se tři roky po sobě má zvyšovat vždy o pět procent, aby nakonec dosáhl 40 procent průměrné mzdy.

Minimální záloha by tak hypoteticky pro rok 2024 činila

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Důchody

Osobní finance

Ekonomika

V tomto okamžiku nejčtenější