Deník N

Božské zrcadlo, dračí meč a korále z nefritu. Císař Akihito žije, ať žije císař Naruhito

Deník N zajišťuje fotografie za podpory Megapixel.cz.

Britská královská rodina? Naši staří dobří známí. Na druhé straně planety však žije rodina, která je pro nás daleko tajemnější. Japonský císař je jediný na světě a jeho dynastie je ze všech nejstarší: v legendách čítá už 28 století a zrodilo ji světlo sluneční bohyně. Jenže v posledních letech budoucnost císařské rodiny potemněla. Kdy jindy to všechno popsat než právě teď? Japonsko zažívá historický okamžik svých dějin, plný symboliky a rituálů. První abdikaci dosud žijícího císaře.

Rodina je ošemetná věc. Poutá ji přirozená láska, ale ani společná krev nezaručí, že se nad vámi a vašimi blízkými nestáhnou mraky. A pro božské rodiny to platí dvojnásob.

Sluneční bohyně Amaterasu se zrodila z levého oka Izanagiho, syna stvořitele vesmíru. Izanagi a jeho sestra a manželka Izanami sice už nemohli být u prvopočátku bytí jako jejich otec, ale aspoň stvořili japonské souostroví – než Izanami zemřela a Izanagi se ji pokusil vyvést z podsvětí. Dopadlo to prachbídně a Izanagimu nezbylo než se rituálně očistit. Z vymývaných očí povstala Amaterasu a měsíční bůh Cukujomi; vymývaný Izanagiho nos přivedl na svět boha moří a bouře Susanöwoa.

Amaterasu se nejprve rozkmotřila se svým chotěm Cukujomim (od té doby jsou den a noc rozděleny), načež vypukl boj mezi ní a jejím druhým bratrem. Susanöwo svou sestru pronásledoval až k Nebeské jeskyni, kde se Amaterasu ukryla spolu s veškerým světlem světa. Susanöwo ji však přelstil a vylákal ven, s vydatnou pomocí osmihranného zrcadla a nefritových korálků. Božští sourozenci nakonec válečnou sekeru zakopali a Susanöwo své sestře na usmířenou daroval Kusanagi (Sekač trávy), meč zrozený z dračího ocasu.

Lákání Amaterasu z její jeskynní skrýše. Foto: Wikipedia Commons, Public domain

Tři posvátné poklady

Snad se vám zdá zvláštní, že článek o navýsost aktuální události – dnešním a zítřejším střídání císařů na Chryzantémovém trůně – začíná prastarými mýty. Ale ony moc dobře vědí, proč se sem vloudily. Jen chvilku poslouchejte dál:

Amaterasu řídila svět poctivě, jenže panovala z nebes a na pozemskou říši bylo třeba dohlédnout pěkně zblízka. A tak tam vyslala svého vnuka Ninigiho. Aby se mu smrtelníkům snáze vládlo, vybavila ho třemi mocnými dary, o nichž už tu byla řeč. Osmihranným zrcadlem Jata no kagami, nefritovým šperkem Jakasani no magatama a mečem Kusanagi.

A právě tyto tři klenoty, známé také jako Tři posvátné poklady, poputují teď při nástupnickém rituálu do rukou Naruhita – dnes ještě korunního prince Japonska, zítra už jeho císaře. Začne se psát nová éra Reiwa, nástupnice éry Heisei, stejně jako je Naruhito nástupcem svého otce Akihita.

Tři posvátné poklady u této obřadní slávy rozhodně nesmějí chybět. Už tehdy na úsvitu věků, kdy Ninigi sestoupil na zem, se totiž staly trojitým emblémem jeho moci, sanšu no džingi. A když se vlády nad Japonskem chopil Ninigiho prapravnuk Džimmu, legendární zakladatel vládní dynastie, změnily se na císařské regálie.

Tři posvátné poklady (předpokládaná podoba) a císař Džimmu na dřevorytu ze středověké kroniky Nihonšoki. Foto: Wikimedia Commons Public domain

Představte si naše korunovační klenoty. A pak jejich symboliku několikrát znásobte, a možná to beztak nebude stačit. Máme-li věřit legendám, vládl Džimmu v letech 660 až 585 př. n. l. a jeho potomci jsou na trůně dodnes – což znamená dynastii starou bezmála 28 století. Ve skutečnosti to pochopitelně není tak horké, pokrevní linie císařského rodu byla nesčetněkrát zředěna, ale budiž, oficiálně pořád mluvíme o nejstarší dynastii světa.

Symbol země požehnané bohy

A kdyby jen to! Nejenže přesná podoba Tří posvátných pokladů zůstává pro drtivou většinu světa záhadou, protože k nim má přístup jenom císař a hrstka kněží, a dokonce i během nástupního rituálu (navíc neveřejného) je zakrývá látka nebo schrána.

Ale hlavně jsou mostem mezi bohy a Chryzantémovým trůnem. Dokazují, že císař je přímým potomkem sluneční bohyně Amaterasu. Mezistupněm mezi člověkem a bohem, zosobněním a zároveň garantem řádu věcí. A především jeho přetrváním, v podobě „nepřetržité linie deseti tisíc generací“ (bansei ikkei): dynastie, která „zemi požehnané bohy“ (šinkoku) zajišťuje harmonii a kontinuitu.

Právě tohle je klíč k 

Tento článek je exkluzivní obsah pro předplatitele Deníku N.

Dálný východ

V tomto okamžiku nejčtenější