Jak na záchvaty vzdoru u dětí? Dva hlavní nástroje rodiče při výchově jsou láska a limity, říká psycholožka
Logické vysvětlování v situaci, kdy je dítě v silných emocích, lze podle psycholožky Jany Bašnákové přirovnat k tomu, „jako byste na někoho začali mluvit japonsky, přestože tento jazyk neovládá“. S vědkyní jsme si povídali o záchvatech vzdoru u dětí a způsobech, jak je zvládat. Bašnáková říká, že dítě ví, že nemá kousat nebo kopat, ale když ho zaplaví silná emoce, neumí se ovládat.
„Dva hlavní nástroje rodiče při výchově jsou láska a limity. Dítěti je třeba projevovat lásku, aby se cítilo přijímané a bezpečně, ale musí mít i hranice. Tyto dvě věci se navzájem nevylučují,“ popisuje vědkyně.
V rozhovoru se kromě jiného dočtete:
- co má rodič dělat v hračkářství, když dítě pláče a křičí, a jak reagovat v situaci, když se děti na hřišti hádají o jeden bagr nebo skluzavku;
- co dělat, aby usínání nebylo dramatem;
- co udělá s dítětem, které je v období vzdoru, příchod sourozence a jak to řešit;
- zda máme chválit dítě nebo aktivitu, kterou zvládlo;
- zda dítě „neohluchne“ na neustálé zákazy typu „nebuď hlučný“, „nedělej tohle“, takže je přestane poslouchat.
V jakém věku je období vzdoru a jak se projevuje?
Toto období trvá od 18 měsíců do 4,5 roku až pěti let. Ale může začít dříve, například ve 12 měsících, a odeznít může po pěti letech. Má určitý vývoj a na začátku se projevuje jinak než ve čtyřech letech. Reakce dítěte vychází z toho, že nemá vyvinuté exekutivní schopnosti. To období se projevuje například tak, že když dítě něco chce, ale rodič mu to nedá, dítě sebou může hodit o zem a začne plakat, křičet nebo kopat. Své emoce neumí kontrolovat tak jako my. Tento vývoj trvá dlouho.
Výraz „období vzdoru“ není zcela šťastný, protože dítěti nejde primárně o to, aby nám vzdorovalo nebo dělalo něco navzdory. Jde spíše o reakci dítěte na velmi silné emoce, které ho úplně zaplaví a neumí se s nimi vyrovnat. Nejde o neposlušnost k rodičům či rozmazlenost.
Je to normální součást vývoje?
V tom věku je to normální a přirozená součást vývoje. Dítě to nedělá schválně. Nedělá to proto, aby s námi manipulovalo. Ono ještě neumí manipulovat. Na druhé straně rodiče mohou vytvořit takové prostředí, aby minimalizovali výskyt projevů zaplavujících emocí. Výzkum ukazuje, že schopnosti malých dětí ovládat své emoce přeceňujeme.
Myslíme si, že jsou to malí dospělí?
Přesně tak. Malé dítě se od dospělého liší v několika zásadních oblastech:
