Zastavit umělou inteligenci je nereálné. Ve zdravotnictví bude diagnostikovat nemoci, říká neurolog

Alzheimerovou nemocí v současné době v Česku trpí asi 120 tisíc lidí, v našem mozku se před diagnostikou tiše rozvíjí až 20 let. Nástup umělé inteligence by však podle neurologa Jakuba Horta mohl pomoci ji s předstihem odhalit a efektivněji léčit. Ve vývoji AI ve zdravotnictví ale taky vidí řadu rizik, třeba ve zneužití dat. „Vývoj je však nezastavitelný, nedopřejme jiným zemím získat před námi rozhodující náskok,“ vyzývá v rozhovoru pro Deník N.
Hort koordinuje výzkumný tým pod hlavičkou pražské motolské nemocnice. Ve spolupráci s firmou Neurona Lab zde vyvíjejí systémy AI, které by měly pomoci zrychlit a zpřesnit diagnostiku neurodegenerativních onemocnění, včetně Alzheimerovy nemoci.
Na co se v rozhovoru ptáme:
- Jak dokáže umělá inteligence diagnostikovat onemocnění mozku?
- Nahradí AI lékaře?
- Jaké jsou příznaky Alzheimerovy nemoci a kdy je nutno zpozornět?
- S jakým předstihem dokáže AI nemoc diagnostikovat oproti lékařům?
- Kam vývoj umělé inteligence směruje v rámci zdravotnictví?
- Proč její hlavní výhoda může být kamenem úrazu?
- Co s naším mozkem dělá dnešní zahlcení informacemi?
- Jaká by měla být psychohygiena?
- Měli bychom dětem zakazovat mobily a počítače?
Jak se dá vycvičit umělá inteligence pro diagnostiku Alzheimerovy nemoci?
Jde především o informace, které jí nabídneme a jakým způsobem je bude zpracovávat. Může to být kombinace standardních vyšetření lékařem, načež je umělá inteligence bude vyhodnocovat, a velmi pravděpodobně v nich bude nacházet něco více, než vidí samotný doktor na snímcích.
Další otázkou je, zdali bude mít umělá inteligence dokonce potenciál nahradit práci lékařů. V tom případě by se mohla učit diagnózu určovat z jiných informací. Jako nejpraktičtější nástroj pro jejich získávání se nabízí mobilní telefon. Dokáže nahrávat zvuk, snímat obraz nebo vyhodnocovat dotazníky. Navíc umí měřit chůzi, její kadenci a trajektorii pohybu prostoru. V medicíně se momentálně otevírá prostor pro screening ve smyslu samovyšetření. Prakticky by se pacienti za asistence umělé inteligence vyšetřili předem sami a sledovali se v čase.
Momentálně se vyvíjí například rozpoznávání různých onemocnění z řeči, velmi pravděpodobně brzy i z obrazu, tedy z fotografie či krátké videosekvence pacienta. V praxi by to probíhalo nahráním krátkého videa, umělá inteligence by vyhodnotila, že máte náběh na Parkinsonovu nebo Alzheimerovu nemoc, a za rok, až byste provedl další samovyšetření, by vyhodnotila, zdali jste se zhoršil, nebo naopak zlepšil, a doporučila by případně vyhledat pomoc lékaře.
Co může umělá inteligence zachytit dříve než lékař?
Je schopna zpozorovat nepatrnosti, třeba lehkou ztuhlost v mimice pacienta, první známky nejistoty, váhání nebo nepřesnosti u Alzheimerovy nemoci nebo ve způsobu pohybu.
Další možností je, že umělá inteligence už interpretuje nálezy, které indikoval a prováděl lékař. Jsou to zejména snímky magnetické rezonance, jejich kombinace s výsledky psychologických vyšetření laboratorních testů, případně vyšetření pomocí pozitronové emisní tomografie, která vyšetřuje metabolismus mozku. I zde, u obrazového materiálu, může umělá inteligence vidět něco více než oko lékaře a znovu s možností vyhodnocování a srovnávání v čase.
Umělá inteligence taky může kombinovat obrovské množství dat, která o pacientech sbíráme, a bude v nich hledat trendy.
To by lékař nedokázal?
Ano, ale naše kombinační schopnosti jsou omezené. Pacientovu diagnózu zjišťujeme podle algoritmů, které nás učili na lékařské fakultě, a jdeme krok po kroku, údaj po údaji. Občas diagnózu poznáte ve dveřích, ale musíte si ji stejně potvrdit. AI naopak dokáže v jeden moment zkombinovat všechna dostupná data o pacientovi, navíc si může vytvořit pro pacienty zajímavou kombinaci. Například se uvažuje o tom, že kdo má zpravidla onkologické onemocnění, většinou nemá Alzheimerovu nemoc a naopak. To znamená, že má potenciál dávat dohromady zdánlivě ne úplně logicky související informace.
Abychom to srovnali, jak momentálně probíhá vyšetření na neurodegenerativní onemocnění?
Obecně bych řekl, že