Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Zastavit umělou inteligenci je nereálné. Ve zdravotnictví bude diagnostikovat nemoci, říká neurolog

„Odhaduje se, že preklinickou fázi Alzheimerovy nemoci má asi 30 % všech seniorů nad 65 let.“ Foto: archiv Jakuba Horta
„Odhaduje se, že preklinickou fázi Alzheimerovy nemoci má asi 30 % všech seniorů nad 65 let.“ Foto: archiv Jakuba Horta

Alzheimerovou nemocí v současné době v Česku trpí asi 120 tisíc lidí, v našem mozku se před diagnostikou tiše rozvíjí až 20 let. Nástup umělé inteligence by však podle neurologa Jakuba Horta mohl pomoci ji s předstihem odhalit a efektivněji léčit. Ve vývoji AI ve zdravotnictví ale taky vidí řadu rizik, třeba ve zneužití dat. „Vývoj je však nezastavitelný, nedopřejme jiným zemím získat před námi rozhodující náskok,“ vyzývá v rozhovoru pro Deník N.

Hort koordinuje výzkumný tým pod hlavičkou pražské motolské nemocnice. Ve spolupráci s firmou Neurona Lab zde vyvíjejí systémy AI, které by měly pomoci zrychlit a zpřesnit diagnostiku neurodegenerativních onemocnění, včetně Alzheimerovy nemoci.

Na co se v rozhovoru ptáme:

  • Jak dokáže umělá inteligence diagnostikovat onemocnění mozku?
  • Nahradí AI lékaře?
  • Jaké jsou příznaky Alzheimerovy nemoci a kdy je nutno zpozornět?
  • S jakým předstihem dokáže AI nemoc diagnostikovat oproti lékařům?
  • Kam vývoj umělé inteligence směruje v rámci zdravotnictví?
  • Proč její hlavní výhoda může být kamenem úrazu?
  • Co s naším mozkem dělá dnešní zahlcení informacemi?
  • Jaká by měla být psychohygiena?
  • Měli bychom dětem zakazovat mobily a počítače?

Jak se dá vycvičit umělá inteligence pro diagnostiku Alzheimerovy nemoci?

Jde především o informace, které jí nabídneme a jakým způsobem je bude zpracovávat. Může to být kombinace standardních vyšetření lékařem, načež je umělá inteligence bude vyhodnocovat, a velmi pravděpodobně v nich bude nacházet něco více, než vidí samotný doktor na snímcích.

Další otázkou je, zdali bude mít umělá inteligence dokonce potenciál nahradit práci lékařů. V tom případě by se mohla učit diagnózu určovat z jiných informací. Jako nejpraktičtější nástroj pro jejich získávání se nabízí mobilní telefon. Dokáže nahrávat zvuk, snímat obraz nebo vyhodnocovat dotazníky. Navíc umí měřit chůzi, její kadenci a trajektorii pohybu prostoru. V medicíně se momentálně otevírá prostor pro screening ve smyslu samovyšetření. Prakticky by se pacienti za asistence umělé inteligence vyšetřili předem sami a sledovali se v čase.

Momentálně se vyvíjí například rozpoznávání různých onemocnění z řeči, velmi pravděpodobně brzy i z obrazu, tedy z fotografie či krátké videosekvence pacienta. V praxi by to probíhalo nahráním krátkého videa, umělá inteligence by vyhodnotila, že máte náběh na Parkinsonovu nebo Alzheimerovu nemoc, a za rok, až byste provedl další samovyšetření, by vyhodnotila, zdali jste se zhoršil, nebo naopak zlepšil, a doporučila by případně vyhledat pomoc lékaře.

Co může umělá inteligence zachytit dříve než lékař?

Je schopna zpozorovat nepatrnosti, třeba lehkou ztuhlost v mimice pacienta, první známky nejistoty, váhání nebo nepřesnosti u Alzheimerovy nemoci nebo ve způsobu pohybu.

Další možností je, že umělá inteligence už interpretuje nálezy, které indikoval a prováděl lékař. Jsou to zejména snímky magnetické rezonance, jejich kombinace s výsledky psychologických vyšetření laboratorních testů, případně vyšetření pomocí pozitronové emisní tomografie, která vyšetřuje metabolismus mozku. I zde, u obrazového materiálu, může umělá inteligence vidět něco více než oko lékaře a znovu s možností vyhodnocování a srovnávání v čase.

Umělá inteligence taky může kombinovat obrovské množství dat, která o pacientech sbíráme, a bude v nich hledat trendy.

To by lékař nedokázal?

Ano, ale naše kombinační schopnosti jsou omezené. Pacientovu diagnózu zjišťujeme podle algoritmů, které nás učili na lékařské fakultě, a jdeme krok po kroku, údaj po údaji. Občas diagnózu poznáte ve dveřích, ale musíte si ji stejně potvrdit. AI naopak dokáže v jeden moment zkombinovat všechna dostupná data o pacientovi, navíc si může vytvořit pro pacienty zajímavou kombinaci. Například se uvažuje o tom, že kdo má zpravidla onkologické onemocnění, většinou nemá Alzheimerovu nemoc a naopak. To znamená, že má potenciál dávat dohromady zdánlivě ne úplně logicky související informace.

Abychom to srovnali, jak momentálně probíhá vyšetření na neurodegenerativní onemocnění?

Obecně bych řekl, že

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

Umělá inteligence

Zdravotnictví

Věda

V tomto okamžiku nejčtenější