„Pojedu to celé evropské volby.“ Proč téma migrace funguje a co přesně tím Babiš získá

Do politické debaty se po několika letech opět naplno vrátilo téma migrace. Členské státy Evropské unie se začátkem června v Lucemburku shodly na návrhu společného řešení azylové a migrační politiky. Ten by měl přispět k tomu, aby Evropa v budoucnu lépe zvládala příchod žadatelů o azyl. Vedle toho mají také další jednání se státy v okolí Unie –⁠ za všechny jmenujme Tunisko –⁠ přinést snížení tlaku na sedmadvacítku.

Po covidové pauze se EU stává cílovou destinací pro mnoho lidí z Afriky nebo Asie. S ohledem na klimatické změny nebo politickou a bezpečnostní nestabilitu může jít v budoucnu o hlubší problém, s nímž se jednotlivé členské země budou těžko vypořádávat samostatně.

Nová pravidla mají tento problém částečně řešit, politicky jde však o velmi výbušné téma. Ukázala to veřejná debata nejen v Česku. Migrační karta zasáhla například i do předvolebního dění v Polsku, kde téma uchopila nejen vládní strana Právo a spravedlnost, ostře proti migraci z Afriky a středního východu vystupoval také lídr opozice Donald Tusk.

V Nizozemsku pak vedly debaty o azylové politice k pádu vlády Marka Rutteho. Premiér, který stál v čele kabinetu od roku 2010, rezignoval poté, co nebyl schopen nalézt shodu na nových pravidlech migrace. Spor se vedl o jeho návrh na omezení počtu žadatelů o azyl. A přestože toto téma nesouvisí s migračním balíčkem na úrovni Unie, naznačuje, že otázka příchodu lidí z jiných zemí je velmi citlivá v různých částech sedmadvacítky.

„Děkujeme za téma“

V Česku krátce poté, co se členské státy za účasti ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) na návrhu shodly, přišla od sněmovní opozice tvrdá kritika.

Prim v tom hraje zejména ANO. Poslanec Radek Vondráček mluvil o „vládních zaprodancích“, šéf hnutí Andrej Babiš během sněmovního jednání oznámil, že na otázce migrace vystaví příští volební kampaň. „Takže děkujeme za téma a pojedu to celé evropské volby a celou kampaň,“ hřímal v dolní komoře.

Možnými dopady návrhu –⁠ jde stále jen o návrh, ministři vnitra schválili pozici Rady EU, finální podoba vzejde po debatě s europarlamentem –⁠ se Deník N věnuje v samostatné analýze.

Politický spor se vede na poměrně jednoduché linii. Z jedné strany vláda říká, že je potřeba mít pravidla, jak zlepšit azylový proces, lépe chránit hranice, snížit tlak na členské státy a ve spolupráci s neevropskými zeměmi výhledově řešit třeba azylová pravidla na jejich území.

Vedle toho opozice ústy Andreje Babiš hlásá, že se má EU v podstatě oplotit. „V jejich (nelegálních migrantů, pozn. red.) případě je jediná dobrá investice vysoký plot,“ napsal expremiér v komentáři pro MF Dnes.

Přečtěte si také

Migrační balíček přehledně: od kdy platí, jak je to s kvótami a kolik budeme platit?

Z pohledu politické komunikace jde v případě migrace o vděčné téma. „Jde o téma, které je poziční a vysoce konfliktní, vyvolává emoce a velmi dobře lze v jeho kontextu pracovat třeba se strachem,“ popisuje politolog Otto Eibl z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Od roku 2015, kdy v Evropě vrcholila migrační krize, se toto téma stalo pravidelnou součástí kampaní, připomíná ještě.

Své znovuzvolení v roce 2018 na něm postavil například Miloš Zeman, který svého protikandidáta Jiřího Drahoše spojoval s uprchlíky. Věcně vzato šlo o zcela absurdní moment, na společnost ale zapůsobil.

V posledních sněmovních volbách zase migrací strašil Andrej Babiš, a to konkrétně v souvislosti s Piráty. Nutno ale dodat, že využívání uprchlické krize či migrace v rámci politické komunikace se nevyhnulo třeba ani občanským demokratům –⁠ známá je například cesta současného premiéra Petra Fialy k plotu na maďarsko-chorvatské hranici v roce 2015.

Podle politologa Eibla byla v Česku léta živena představa, že migranti přinášejí buď nebezpečí, nebo jsou nějak finančně zvýhodňováni. Tyto komunikační linky podle něj míří na české obavy ze změny a aktuálně se dotýkají i snižující se životní úrovně.

„A to je právě rovina, která ožívá v