Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Zkoumal, jak se v Česku trestá za znásilnění. „Řešení je uvěznit víc pachatelů na kratší dobu,“ navrhuje

Právní teoretik Jakub Drápal. Foto: Martin Pinkas, UK Forum
Právní teoretik Jakub Drápal. Foto: Martin Pinkas, UK Forum

Soudy trestají znásilnění nejpřísněji hned po vraždách, vyplývá ze studie Jakuba Drápala z pražské právnické fakulty. Přesto se za tento čin nedostane do vězení ani polovina pachatelů. Drápal v rozhovoru vysvětluje, jak rozhodování soudů ovlivňuje trestní minulost pachatelů a proč mu připadá, že debata o redefinici znásilnění se nevede racionálně. „Média dávají příliš velký prostor advokátům, kteří schopně prezentují cíleně vybrané extrémní případy. Postrádám u nich celkový náhled, protože mimo jiné nemají dostatek času a znalostí, aby identifikovali původ problému a formulovali řešení. Přesto tak ale často činí,“ říká Drápal.

Jakub Drápal z Právnické fakulty Univerzity Karlovy porovnával tresty za znásilnění s dalšími trestnými činy. Zkoumal přes 400 tisíc trestů, které soudy v Česku nařídily mezi roky 2015 až 2022.

Zjistil mimo jiné, že za nejzávažnější formy znásilnění soudy udělují tresty pod dolní hranicí sazby prakticky nejméně často, hned po trestném činu loupeže. Ze studie rovněž vyplývá, že podmíněné tresty se za znásilnění udělují srovnatelně často jako u jiných trestných činů s podobnými sazbami. Stejně tomu je i u trestů v horní polovině sazby, které jsou stejně málo časté u znásilnění, jako u jiných trestných činů s podobnou sazbou.

Drápal vysvětluje častější ukládání podmínečných trestů tím, že soudy kladou silnější důraz na trestní minulost pachatelů (tedy jejich dosavadní bezúhonnost) než na závažnost samotného činu. Upozorňuje zároveň, že trestní sazby jsou v Česku často vyšší než v zahraničí. Tedy pokud už je někdo potrestán vězením, trest je zpravidla dlouhý.

„Diskuzi o potřebě zpřísnění trestání spojujeme s prodloužením trestních sazeb, což je ohromná chyba. Řešením tak není pořádat školení, upravovat sazby u znásilnění, ale je třeba řešit systémové otázky. To ale moc lidí nechce, protože je to daleko těžší,“ říká v rozhovoru.

Co se v rozhovoru mimo jiné dozvíte:

  • Proč někdy soudy neuvězní pachatele, který spáchal závažný čin.
  • Proč je v Česku jedna z nejvyšších vězeňských populací.
  • Proč není v Česku racionální diskuze o redefinici znásilnění.
  • Proč není řešením navýšit trestní sazby na úroveň Slovenska.

Hlavním sdělením vaší studie je, že znásilnění je nejpřísněji trestané hned po vraždách. Překvapilo vás to?

Nepřekvapilo, protože už jsme podobné, byť menší studie dělali v předchozích letech. Už v minulosti jsme ukázali, že za znásilnění jsou ukládány častěji nepodmíněné a delší tresty než třeba za těžké ublížení na zdraví nebo za jinou závažnou trestnou činnost.

Uvádíte, že jste zkoumal přes 400 tisíc trestů, které byly uloženy mezi roky 2015 až 2022. Měl jste k dispozici pouze tresty, které soudy vynesly, nebo celé rozsudky, včetně odůvodnění?

Měli jsme administrativní data, která se nazývají statistické listy trestní. U každého pachatele je vyhotoví soud a následně je má k dispozici ministerstvo spravedlnosti.

V analýze konstatujete, že znásilnění je nejzávažnější trestný čin hned po vraždě, protože jsou za něj ukládány druhé nejzávažnější tresty. Nicméně z dat vyplývá, že u vraždy se dostalo za mříže skoro sto procent pachatelů, zatímco u znásilnění jich nebyla ani polovina.

Ano, rozdíl mezi vraždou a znásilněním je větší než mezi znásilněním a následnými trestnými činy. Ale zároveň to také nevypadá, že by byla vražda a za ní několik trestných činů, které by byly posuzovány jako podobně závažné. Znásilnění je posuzováno o něco závažněji než ostatní trestné činy vyjma vraždy.

Ano, ale u nejzávažnějších případů znásilnění – tedy těch podle odstavce 3, kdy se pachatel dopustil skutku na dítěti, v rámci výkonu trestu nebo oběti způsobil zvlášť závažnou újmu na zdraví – se vězení vyhnula pětina pachatelů.

My jsme se ale nezaměřovali na absolutní rozdíl v jednotlivých udělovaných trestech. Představte si jakýkoliv trestný čin a my se zkrátka neshodneme na tom, jestli za něj má soud dát delší podmíněný trest odnětí svobody, nebo kratší či delší nepodmíněný. Napříč společností se budeme názorově lišit, ale na pořadí závažnosti se relativně shodneme. Zároveň se ve veřejné diskuzi často vznáší argument, že znásilnění je trestáno mírněji než jiné trestné činy. Analýza reagovala i na tyto námitky, které nebyly

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Justice

Lidská práva

Rozhovory

Sexuální násilí a obtěžování

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější