Každý čínský krok vzhůru znamená pro Západ sestup o příčku níž

Nedávno přinesly světové agentury zprávu o zřízení dvou mezinárodních obchodních soudů, jejichž soudci se budou věnovat řešení sporů provázejících výstavbu infrastruktury čínského projektu Belt and Road Initiative, v Česku známého jako Nová Hedvábná stezka. Nesmírně ambiciózní plán, který má Číně usnadnit pronikání na asijské a evropské trhy, vyvolává od samého počátku u řady států obavy z přílišného růstu čínské moci a vlivu.

V jádru obav leží především důvody geopolitické a geoekonomické, takže některé sousední státy, například Indie, čínskou iniciativu rozhodně nevítají a staví se k ní mimořádně kriticky. Sporů ovšem přibývá i tam, kde Čína s výstavbou již souhlas získala. Proto by se mohlo zdát, že vytvoření soudů je zpráva spíše pozitivní. Má to však háček. Ukázalo se, že nejde o soudy mezinárodní, ale čínské. A i když již jmenovaní soudci vesměs studovali v zahraničí, všichni pocházejí z Číny.

Zatímco u ostatních mezinárodních obchodních soudů, například v Dubaji, Singapuru, Amsterdamu či ve Frankfurtu, působí v roli soudců cizinci a jednacím jazykem je angličtina, v současnosti hlavní jazyk mezinárodního obchodu, v tomto případě tomu má být jinak. Vedle čínských soudců má být jednacím jazykem čínština. I když se v současnosti jedná pouze o malé, v zásadě teprve vznikající instituce, ozývají se varovné hlasy, že jde o další z mnoha čínských pokusů demonstrovat svou asertivitu, o nástroj, jak na slabší partnery vytvářet tlak, kterému budou jen těžko schopni čelit.

První z obou soudních dvorů, který se má věnovat řešení sporů vzniklých na kontinentální suchozemské větvi Nové Hedvábné stezky, sídlí ve městě Si-an. Druhý, řešící spory na námořní větvi, má sídlo ve městě Šen-čen. Volba těchto dvou měst jistě nebyla náhodná,