Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Když se kácí les… Rusku se do patnácti let zřejmě podaří vydrancovat samo sebe

Pily na ruském Dálném východě chrlí ročně miliony tun dřeva pro čínský trh. Foto: ČTK/AP
Pily na ruském Dálném východě chrlí ročně miliony tun dřeva pro čínský trh. Foto: ČTK/AP

Analýza Michaela Romancova: Přísloví „Když se kácí les, létají třísky!“ glosuje skutečnost, že při důsledném prosazování čehokoli se nevyhnete nejrůznějším přešlapům. Často i dost fatálním. Jakkoli to není dokázáno, tak ho prý (s oblibou) používal i Josif Stalin, když „vysvětloval“, proč bolševici musejí neustále používat násilí. Dá se říct, že dnes toto pořekadlo získává v Rusku další rozměr.

Bez ohledu na to, zda se těšilo „vožďově“ oblibě, přísloví výstižně ilustruje jak míru násilí, které komunisté soustavně páchali, tak i jejich přístup k využívání, respektive tupému drancování neuvěřitelného přírodního bohatství, kterým tehdejší Sovětský svaz disponoval. Není divu, že tento přístup pak inspiroval k tvrzení, že pokud by na Sahaře vládli komunisté, během několika let by došel písek.

Současné Rusko se Sovětskému svazu podobá čím dál tím více a bylo by malým zázrakem, kdyby se tak nedělo i v oblasti využívání přírodního bohatství. Rusko sice exportuje nerostné suroviny, zejména ropu a plyn, ve výrazně větších objemech než kdysi a na rozdíl od sovětských dob zvládá produkovat a na světové trhy vyvážet například i obilniny, ale tím lze výčet pozitiv v podstatě uzavřít. Například podle Indexu ekonomické svobody obsadilo Rusko 98. pozici ve světě, za Moldavskem a před Namibií, takže je v tomto ohledu outsiderem jak v Evropě, tak ve srovnání se všemi významnými světovými ekonomikami.

Pochopitelně existují i jiné přehledy a žebříčky, ale žádná renomovaná instituce Rusko nevnímá jako ekonomického lídra, pokud jde o inovace a míru svobody pro podnikání, schopnost vynucovat právo, chránit majetek, čelit korupci či snižovat státní podíl v ekonomice. Právě tak se téměř všichni shodnou na nezbytnosti provést zásadní strukturální hospodářské reformy a zmenšit závislost země na exportu surovin. Například prezident Vladimir Putin i premiér Dmitrij Medveděv, jakožto dvě největší stálice ruského politického panteonu, o tom mluví pořád, ale „skutek utek“. Rusko je i nadále bez reforem a závislé na exportu surovin.

Podle databáze OEC (Observatory of Economic Complexity) ruský export za rok 2017 dosáhl hodnoty 341 miliard dolarů, přičemž pět největších položek představovaly s 28 % surová ropa (96,6 miliardy dolarů), se 17 % rafinovaná ropa (58,4 miliardy), s 5,8 % ropný plyn (19,8 miliardy), se 4,7 % uhelné brikety (16,1 miliardy) a konečně s 2,3 % pšenice (7,93 miliardy). Jednou z velkých exportních komodit, jejíž exportní význam o něco předčí pšenici, je i dřevo, kterého bylo za rok 2017 vyvezeno za 8,23 miliardy dolarů, přičemž 50 % z tohoto objemu připadalo na řezivo.

Vzhledem k rozloze Ruska a jeho klimatickým podmínkám to není velké překvapení, stejně jako konstatování, že těžba i vývoz dřeva patří mezi nejstarší odvětví ruské ekonomiky. Odhaduje se, že na teritoriu Ruské federace, již pokrývají lesy zhruba ze 45 %, se nachází okolo 25 % celosvětových zásob dřeva. Ruské lesy jsou rozlehlejší než například Amazonský prales a země je v tomto ohledu světovou jedničkou.

Blíží se doba, kdy na Sibiři nebudou lesy

Tamní lesní hospodářství má proto nejenom význam ekonomický, ale také environmentální. Je přitom zajímavé, že zatímco 

Analýza

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější