Když se kácí les… Rusku se do patnácti let zřejmě podaří vydrancovat samo sebe
Analýza Michaela Romancova: Přísloví „Když se kácí les, létají třísky!“ glosuje skutečnost, že při důsledném prosazování čehokoli se nevyhnete nejrůznějším přešlapům. Často i dost fatálním. Jakkoli to není dokázáno, tak ho prý (s oblibou) používal i Josif Stalin, když „vysvětloval“, proč bolševici musejí neustále používat násilí. Dá se říct, že dnes toto pořekadlo získává v Rusku další rozměr.
Bez ohledu na to, zda se těšilo „vožďově“ oblibě, přísloví výstižně ilustruje jak míru násilí, které komunisté soustavně páchali, tak i jejich přístup k využívání, respektive tupému drancování neuvěřitelného přírodního bohatství, kterým tehdejší Sovětský svaz disponoval. Není divu, že tento přístup pak inspiroval k tvrzení, že pokud by na Sahaře vládli komunisté, během několika let by došel písek.
Současné Rusko se Sovětskému svazu podobá čím dál tím více a bylo by malým zázrakem, kdyby se tak nedělo i v oblasti využívání přírodního bohatství. Rusko sice exportuje nerostné suroviny, zejména ropu a plyn, ve výrazně větších objemech než kdysi a na rozdíl od sovětských dob zvládá produkovat a na světové trhy vyvážet například i obilniny, ale tím lze výčet pozitiv v podstatě uzavřít. Například podle Indexu ekonomické svobody obsadilo Rusko 98. pozici ve světě, za Moldavskem a před Namibií, takže je v tomto ohledu outsiderem jak v Evropě, tak ve srovnání se všemi významnými světovými ekonomikami.
Pochopitelně existují i jiné přehledy a žebříčky, ale žádná renomovaná instituce Rusko nevnímá jako ekonomického lídra, pokud jde o inovace a míru svobody pro podnikání, schopnost vynucovat právo, chránit majetek, čelit korupci či snižovat státní podíl v ekonomice. Právě tak se téměř všichni shodnou na nezbytnosti provést zásadní strukturální hospodářské reformy a zmenšit závislost země na exportu surovin. Například prezident Vladimir Putin i premiér Dmitrij Medveděv, jakožto dvě největší stálice ruského politického panteonu, o tom mluví pořád, ale „skutek utek“. Rusko je i nadále bez reforem a závislé na exportu surovin.
Podle databáze OEC (Observatory of Economic Complexity) ruský export za rok 2017 dosáhl hodnoty 341 miliard dolarů, přičemž pět největších položek představovaly s 28 % surová ropa (96,6 miliardy dolarů), se 17 % rafinovaná ropa (58,4 miliardy), s 5,8 % ropný plyn (19,8 miliardy), se 4,7 % uhelné brikety (16,1 miliardy) a konečně s 2,3 % pšenice (7,93 miliardy). Jednou z velkých exportních komodit, jejíž exportní význam o něco předčí pšenici, je i dřevo, kterého bylo za rok 2017 vyvezeno za 8,23 miliardy dolarů, přičemž 50 % z tohoto objemu připadalo na řezivo.
Vzhledem k rozloze Ruska a jeho klimatickým podmínkám to není velké překvapení, stejně jako konstatování, že těžba i vývoz dřeva patří mezi nejstarší odvětví ruské ekonomiky. Odhaduje se, že na teritoriu Ruské federace, již pokrývají lesy zhruba ze 45 %, se nachází okolo 25 % celosvětových zásob dřeva. Ruské lesy jsou rozlehlejší než například Amazonský prales a země je v tomto ohledu světovou jedničkou.
Blíží se doba, kdy na Sibiři nebudou lesy
Tamní lesní hospodářství má proto nejenom význam ekonomický, ale také environmentální. Je přitom zajímavé, že zatímco
Dnes je Váš šťastný den!
Tento článek je normálně zamčený, ale vy si ho můžete prečíst zadarmo po ověření Vašeho emailu. Nemějte obavy, Váš email nikdy nepředáme jiné firmě.