Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Jestli mi někdo něco vytkl? Určitě ne. Naopak mi přidali funkce, říká Wollner

Foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Marek Wollner letos po více než dvaceti letech odešel z České televize. Stalo se tak v důsledku šetření jeho údajně nevhodného chování vůči podřízeným a medializace celé kauzy. S odstupem několika měsíců v rozhovoru pro Deník N vysvětluje napjatou atmosféru v redakci, vztahy s kolegy a nabízí svůj pohled na interní řešení ve veřejnoprávní instituci. „Jestli mi někdo něco vytkl? Určitě ne. Důkazem je, že mi naopak přidali funkce, protože jsem byl prostě úspěšný dramaturg,“ odpovídá Wollner na dotaz, zda s ním někdy vedení ČT řešilo nespokojenost v redakci. „Mám svou povahu, ve které někdy momentální emoce zvítězí nad chladnou diplomacií, ale jakmile se věci povedou, jsem vlastně kamarád, který za lidmi stojí,“ tvrdí o sobě.

V rozhovoru se mimo jiné dočtete:

  • Jak Marek Wollner s několikaměsíčním odstupem hodnotí situaci v ČT.
  • Z jakého důvodu podal podnět na svou dlouholetou podřízenou a kolegyni Noru Fridrichovou a kdo ho k tomu vyzval.
  • Proč se moderátoři před pár lety profesně rozešli a jak se mu s Fridrichovou spolupracovalo.
  • Jak si vysvětluje, že ho řada jeho bývalých kolegů viní z nevhodného chování, a jak reaguje na popis některých konkrétních situací.
  • Zda se na Wollnera někdo s výtkami k jeho vedení redakce v minulosti obrátil a podle čeho usoudil, že je s ním vedení spokojeno.
  • Jak to bylo se závěrečnou zprávou komise, jak zpětně hodnotí postup ČT a proč to podle něj všechno mohlo dopadnout jinak.

V reakci na podnět, který na vás přišel, jste pak podal vy podnět na Noru Fridrichovou. Vysvětloval jste to tím, že to od ní vnímáte jako podpásovku a po konzultaci s jejími bývalými kolegy jste se rozhodl reagovat. Na co vás upozorňovali?

Byl jsem několik let jejím šéfem, takže jsem věděl, že se tam často objevují personální problémy, které jsem se pokoušel řešit. Když tedy přišel podnět od Nory, velice rychle se to v novinářských kruzích rozkřiklo. Vůbec nijak jsem to neinicioval, ale obdržel jsem telefonát od jejich bývalých podřízených, kteří mě vyzvali, abych udělal stejný podnět i já. Domnívali se, že nařčení, která jsem měl na svém triku já, byla problémem především v její redakci. Udělal jsem to tak i s vědomím, že televize možná bude schopná spor řešit interně, jakýmsi vzájemným zápočtem, vysvětlením si těch situací. To byla hlavní motivace. Nešlo mi v žádném směru o pomstu, na žádnou pomstu jsem ani neměl náladu, od léta jsem byl pod brutálním útokem.

Začalo to kauzou Dozimetr, kdy se mě snažili dokonce spojit s organizovaným zločinem, a to na základě naprosto vylhané historky o případu pana Hlubučka. V životě jsem neměl žádný zájem zastavovat kauzu o nějaké developerské situaci v Lysolajích, Markéta Dobiášová ji prostě nebyla schopná dotáhnout, přestože na ni měla enormní množství času.

O svém spojování s kauzou Dozimetr jsem se dozvěděl, když jsem byl s rodinou v Paříži. Do toho mi volal ředitel komunikace České televize Vít Kolář, že bývalá novinářka, která stála i za tou první kauzou s Markétou Dobiášovou, mu oznámila, že na mě mají kompromitující informace týkající se údajného sexuálního predátorství. Tím jsem byl zcela šokován. Celý ten půlrok byl pro mě strašně dramatický. Podnět na Noru vyplynul z toho, že jsem cítil poptávku, kterou vznesli její bývalí podřízení.

Říkáte, že vás vyzvali k tomu, abyste recipročně podal podnět na Noru Fridrichovou. Jaké konkrétní problémy v redakci 168 hodin se k vám dostaly a řešil jste je?

Tu redakci jsem, myslím že v roce 2014, převzal už ve stavu permanentního boje. To patřilo ke způsobu, jakým se tam pracovalo.

Moje první kauza se týkala dvou novinářek, které měly s Norou nějaké problémy. Dovnitř redakce jsem vůbec neviděl a stál jsem spíš za Norou Fridrichovou, protože jsem jako šéf cítil povinnost podpořit svou bezprostřední podřízenou. Šlo ale o spory, které měly dost dramatický průběh, včetně různých vulgarit, písemných projevů a tak dál.

Nora Fridrichová následující rok odešla na mateřskou dovolenou, její roli po dohodě převzala Markéta Dobiášová. Když se Nora měla po krátké mateřské vrátit zpátky, přišli za mnou dva vyslanci redakce a řekli mi, že nechtějí její návrat, že ji mám nějakým způsobem upozadit a že by chtěli Markétu Dobiášovou. Tomu jsem zabránil, protože mi přišlo velice neetické někoho během mateřské dovolené tímto způsobem vyšoupnout. Nora Fridrichová jí tuhle podpásovku nikdy neodpustila. Proto mi přišlo zvláštní, když se najednou podnět Nory Fridrichové týkal absolutně vylhané historky Markéty Dobiášové, s níž měla sama zkušenost.

Situací v České televizi jsme se začali zabývat v reakci na obvinění, která proti sobě veřejně vznesly osobnosti odpovědné za její klíčové publicistické pořady. Celá věc skončila odchodem šéfa redakce publicistiky Marka Wollnera, přesto nad ní zůstalo viset mnoho otazníků systémového charakteru. Proto jsme se pokusili proniknout do toho, jak pořady Reportéři ČT a 168 hodin pod vedením Marka Wollnera a Nory Fridrichové fungovaly.

Během pěti měsíců jsme vyslechli svědectví více než dvou desítek lidí, kteří oběma redakcemi na různých pozicích a v různé době prošli. Ovšem samotné chování obou předních novinářů, kteří se sami stávali hromosvodem útoků části politické a dezinformační scény, tvoří jen část příběhu. Z pohledu veřejného zájmu považujeme za zásadní to, jak celou situaci vnímala Česká televize jako instituce a zda má pro podobné případy nastavené funkční postupy řešení, které lze považovat za zásadní nástroj tváří v tvář systematickým útokům na její vlastní důvěryhodnost a nezávislost.

Na co konkrétně vás upozorňovali lidé ze 168 hodin, kteří se na vás obraceli?

Nejvíc to bylo o jaksi chaotickém vedení, často zanedbávání dramaturgického fungování, pozdních příchodech do redakce.

Já jsem bojoval zejména s tím, že se stále měnila témata, to byl asi největší problém. V úterý na poradě jsme si schválili téma a Nora mi ve čtvrtek volala, že víceméně všechna témata se změnila, protože budou pro lidi aktuálnější. Nebylo to snadné, když je na výrobu toho pořadu jen pár dnů. Pokoušel jsem se to Noře stále vymlouvat, ona ale trvala na tom, že ta témata jsou takhle lepší a že chce dělat pořad, který bude mít nejlepší dostupná témata v tom týdnu.

Mně se ti lidé ani nesvěřovali, že se se způsobem vedení nedokážou sžít, vždycky jsem se to dozvěděl až ve chvíli, kdy začali odcházet. I když jsem se třeba pokoušel to téma na některých poradách otevírat, většinou jsem narážel na to, že o tom ti lidé nemluvili otevřeně. Posléze jsem se dozvěděl, že to zkrátka nechtějí dělat, protože by to pak v redakci nevydrželi.

Mluvil jste někdy o tom, že jsou redaktoři ve 168 hodinách nespokojeni, s někým dalším? S někým z vedení České televize?

Víte, o 168 hodinách jsme s vedením mluvili mockrát.

A tím vedením teď myslíte koho?

Myslím tím konkrétně

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

Veřejnoprávní média

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější