Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Ještě bych trochu zariskoval a zkusil něco jiného, říká Zahradil. Zvažuje domácí politiku i diplomacii

Jan Zahradil. Foto: Gabriel Kuchta Deník N
Jan Zahradil. Foto: Gabriel Kuchta Deník N

Europoslanec Jan Zahradil (ODS) se už nebude znovu ucházet o post v Evropském parlamentu. Zvažuje, že by se vrátil na domácí politickou scénu, případně do diplomacie. Kromě svých dalších plánů mluví třeba o tom, proč ideální pozici pro Občanskou demokratickou stranu vidí více vpravo a jak se s Andrejem Babišem poprat o konzervativní voliče. „Nemyslím si, že se vrátíme někam ke třiceti procentům, ta doba je už pryč. Ale samostatně můžeme mít více než patnáct, šestnáct nebo sedmnáct procent. A to už jste potom někdo, kdo se nepotřebuje nutně obalovat různými malými subjekty,“ říká.

Co se v rozhovoru také dozvíte:

  • Kdy a proč se rozhodl, že už nebude kandidovat do Evropského parlamentu.
  • Jaké vidí možnosti své další politické kariéry.
  • Kam by se podle něj měla posunout ODS.
  • Jak vnímá současnou českou zahraniční politiku.

Jak dlouho ve vás rozhodnutí do Evropského parlamentu znovu nekandidovat zrálo?

Kolegům tady v parlamentu jsem to řekl před rokem, Petru Fialovi před půl rokem. A pak šlo jen o načasování oznámení, aby v sobě mělo nějakou dobrou symboliku. Rozhodli jsme se, že tiskovku uděláme rok před evropskými volbami.

Překvapuje mě, že jste rozhodnutý už rok, ale nikde se to mezitím neobjevilo.

Také jsem se divil, že se to nevykecalo. V české politice jsem zvyklý na to, že se vykecá úplně všechno. Musím to ocenit, protože jsme se dohodli, že to prostě nikdo nebude pouštět. A všichni to dodrželi.

Co je tím hlavním důvodem, proč už do Evropského parlamentu kandidovat nechcete?

Letos mi bylo šedesát. To je moment, kdy si začnete říkat, jestli chcete zkusit ještě něco jiného, nebo už to dosloužíte tady v europarlamentu a pak půjdete do důchodu. Já dospěl k tomu, že bych ještě jednou změnil afiliaci, trochu zariskoval a zkusil bych prostě něco jiného. Buď diplomacii, nebo návrat do domácí politiky.

Druhým důvodem je, že po roce 2019 zdejší agenda velmi zezelenala, a to včetně té mé, což je obchodní politika. S výjimkou snad Nového Zélandu jsme v tomto funkčním období nedotáhli žádnou obchodní dohodu. Pro některé naše partnery mimo evropský svět je najednou těžké vyhovět různým klimatickým závazkům. Docela mě to otrávilo, protože ten trend jde proti tomu, co jsem prosazoval.

Nebude váš konec tady v Evropském parlamentu znamenat, že bude váš proud ještě slabší?

Je možné, že zastánců volného obchodu bude méně, to je pravda. Ale i ti, co zde zůstanou, budou mít omezený manévrovací prostor. Není to spojené pouze se zelenou politikou. Nejprve přišel covid, pak válka na Ukrajině, což způsobilo, že jednotlivé státy začínají více hledět na své národní zájmy a svou bezpečnost.

I v Americe se atmosféra změnila – bez ohledu na to, jestli vládnou republikáni, nebo demokraté. Začalo to za Trumpa a pokračuje to i nyní. Obecně se prosazují různé prvky protekcionismu a bude těžké se jim bránit. Jde o nový trend.

Mluvil jste o zariskování, o domácí politice nebo diplomacii. Co z toho vás láká více?

Víte, zbývá mi asi dvanáct a půl měsíce do konce mandátu. Potom máme jakousi karanténu pro bývalé europoslance, teď se zpřísňují pravidla i kvůli kauze Katargate (korupční skandál spojený s Evropským parlamentem, pozn. red.).

Období, kdy se budu muset rozhodnout, co dělat dál, se mi protahuje skoro na dva roky od teď. No a za dva roky se už blíží volby do Poslanecké sněmovny. Ty jsem nadhodil v několika rozhovorech a začaly mi zvonit telefony z pražské ODS, jestli jsem to myslel vážně a ať se o tom jdeme pobavit. Nějakou odezvu to mělo. Uvidíme, jestli by mě kolegové v tomto podpořili, nebo mi to chtějí rozmlouvat. Uvidí se, až se s nimi sejdu.

No a druhá možnost je diplomacie. Já samozřejmě nemám vysezený nárok, abych byl vyslán na nějaký post, ale všiml jsem si, že můj bývalý kolega, někdejší europoslanec (Pavel) Svoboda z KDU-ČSL náhle nastoupil na post velvyslance ve Vatikánu. Takže precedent by tady byl.

Kam by vás to táhlo?

Samozřejmě spíše do zemí mimo Evropskou unii. Posledních několik let jsem se soustředil na Asii, hlavně na jihovýchodní část. To je určitě teritorium, které by mě zajímalo. Ale jak říkám, je to nyní zcela otevřená věc.

Tedy není to něco, o čem byste jednal s premiérem nebo ministrem zahraničí?

S ministrem zahraničí určitě ne. Když jsem premiérovi oznamoval své rozhodnutí, nadhodil jsem to a trochu jsme se o tom pobavili. Ale s tím, že to vše má ještě dost času.

Tedy zatím nemáte žádný konkrétní příslib?

Ne. A hlavně nejsem pod tlakem, abych musel hned řešit, co bude za měsíc nebo půl roku.

Dryáčnická konkurence

Pokud budeme spekulovat o vašem návratu na domácí scénu, co byste mohl nabídnout například v roli poslance? Jaká by byla vaše nosná témata?

V tuto chvíli určitě nejsem představitelem ideologicky většinového proudu v ODS. Občanští demokraté se posunuli spíš zprava ke středu, což má logické příčiny v tom, že máme koalici Spolu. Navíc máme ještě pětikoalici, která je také složena z různých politických stran.

Konzervativnější agenda, nebo řekněme národněkonzervativní agenda, je nyní v ODS v menšině, ale stále existuje. I mezi

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Evropská unie

Rozhovory

Vláda Petra Fialy

Česko

V tomto okamžiku nejčtenější