Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Vyšší minimální mzdu firmy zatím utáhnou. Ale až klesne ekonomika, nejméně výkonní zaměstnanci půjdou z kola ven

Vládě se podařilo výdaje v návrhu letošního rozpočtu snížit o vyšší desítky miliard. Ilustrační foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Vládě se podařilo výdaje v návrhu letošního rozpočtu snížit o vyšší desítky miliard. Ilustrační foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Zvýšit minimální mzdu na 15 tisíc korun měsíčně si pořád ještě dovolit můžeme, přestože česká ekonomika zpomaluje. Zároveň ale hrozí, že pokud se dostaneme do recese, budou kvůli tomu firmy muset propouštět, říká většina ekonomů, které Deník N oslovil.

Přímo minimální mzdu berou jen zhruba tři procenta zaměstnanců, takže tento růst výdělků podniky nijak významně nezasáhne. Na minimální mzdu je ale navázaná zaručená mzda, která musí v případě zákonného minima růst také. Neexistuje žádný přehled, kolika zaměstnanců v ČR se tato zaručená mzda týká, podle odborníků jich bude ale výrazně více než v případě minimální mzdy. Příliš vysoký růst zaručené mzdy už tedy podle nich může být pro firmy problém.

Doháníme průměr EU

Aby od roku 2020 hrubá měsíční minimální mzda vzrostla ze současných 13 350 na 15 tisíc korun – tedy o více než 12 procent –, požaduje Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS). „Pracovat se má vyplácet. Návrh, který předkládáme, firmy v České republice bez problému zvládnou,“ prohlásil začátkem dubna předseda organizace Josef Středula.

S tím, že si růst mezd včetně té minimální můžeme dovolit, souhlasí i ekonom Jiří Šteg. Minimální mzda by se podle něj při současné úrovní cen a výdělků v Česku měla pohybovat zhruba na 45 až 50 procentech průměrné mzdy. Aktuálně jde přitom jen o 40 procent, přičemž průměrná hodnota v EU se pohybuje okolo 44 procent. Šteg odkazuje i na data Eurostatu, podle kterých se u nás hodnota vyplacených mezd podílí na hrubém domácím produktu 32 procenty, zatímco v Rakousku je to 40 procent a například v Dánsku 48 procent. Ekonom zároveň nevidí žádné odvětví, ve kterém by růst minimální mzdy představoval osudový problém. „Pokud se takové přece jen objeví, pak je prostě neperspektivní,“ říká.

Že česká ekonomika vzhledem k současné situaci na trhu práce, která se vyznačuje nedostatkem kvalifikovaných lidí, růst minimální mzdy na 15 tisíc korun měsíčně utáhne, si myslí i ekonom finanční skupiny Roklen Dominik Stroukal. Podmínkou podle něj je, aby si Česko zachovalo pružný zákoník práce, díky němuž bude pro firmy relativně snadné nabrat či vyhodit lidi. Aktuálně je český pracovní trh čtvrtým nejpružnějším v EU – mimo jiné právě díky poměrně benevolentním pravidlům, pokud jde o propouštění zaměstnanců.

Jak se minimální mzda v posledních 15 letech změnila:
leden 2004 6 700 Kč
leden 2005 7 185 Kč
leden 2006 7 570 Kč
červenec 2006 7 955 Kč
leden 2007 8 000 Kč
srpen 2013 8 500 Kč
leden 2015 9 200 Kč
leden 2016 9 900 Kč
leden 2017 11 000 Kč
leden 2018 12 200 Kč
leden 2019 13 350 Kč
Zdroj: MPSV

„Nepřiměřený růst může firmám ublížit“

Kritičtější je ke zvýšení zákonného minima na 15 tisíc korun měsíčně ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Dvouciferný nárůst považuje za těžko ospravedlnitelný, protože naše hospodářství roste pomaleji než v předchozích letech a firmám už tolik nepřibývají zakázky.

V podobné situaci podle ní může „vražedný“ růst nákladů urychlit

Pracovní trh

Česko, Ekonomika

V tomto okamžiku nejčtenější