Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Vyšší minimální mzdu firmy zatím utáhnou. Ale až klesne ekonomika, nejméně výkonní zaměstnanci půjdou z kola ven

Ilustrační foto: Gabriel Kuchta, Deník N
Ilustrační foto: Gabriel Kuchta, Deník N

Zvýšit minimální mzdu na 15 tisíc korun měsíčně si pořád ještě dovolit můžeme, přestože česká ekonomika zpomaluje. Zároveň ale hrozí, že pokud se dostaneme do recese, budou kvůli tomu firmy muset propouštět, říká většina ekonomů, které Deník N oslovil.

Přímo minimální mzdu berou jen zhruba tři procenta zaměstnanců, takže tento růst výdělků podniky nijak významně nezasáhne. Na minimální mzdu je ale navázaná zaručená mzda, která musí v případě zákonného minima růst také. Neexistuje žádný přehled, kolika zaměstnanců v ČR se tato zaručená mzda týká, podle odborníků jich bude ale výrazně více než v případě minimální mzdy. Příliš vysoký růst zaručené mzdy už tedy podle nich může být pro firmy problém.

Doháníme průměr EU

Aby od roku 2020 hrubá měsíční minimální mzda vzrostla ze současných 13 350 na 15 tisíc korun – tedy o více než 12 procent –, požaduje Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS). „Pracovat se má vyplácet. Návrh, který předkládáme, firmy v České republice bez problému zvládnou,“ prohlásil začátkem dubna předseda organizace Josef Středula.

S tím, že si růst mezd včetně té minimální můžeme dovolit, souhlasí i ekonom Jiří Šteg. Minimální mzda by se podle něj při současné úrovní cen a výdělků v Česku měla pohybovat zhruba na 45 až 50 procentech průměrné mzdy. Aktuálně jde přitom jen o 40 procent, přičemž průměrná hodnota v EU se pohybuje okolo 44 procent. Šteg odkazuje i na data Eurostatu, podle kterých se u nás hodnota vyplacených mezd podílí na hrubém domácím produktu 32 procenty, zatímco v Rakousku je to 40 procent a například v Dánsku 48 procent. Ekonom zároveň nevidí žádné odvětví, ve kterém by růst minimální mzdy představoval osudový problém. „Pokud se takové přece jen objeví, pak je prostě neperspektivní,“ říká.

Že česká ekonomika vzhledem k současné situaci na trhu práce, která se vyznačuje nedostatkem kvalifikovaných lidí, růst minimální mzdy na 15 tisíc korun měsíčně utáhne, si myslí i ekonom finanční skupiny Roklen Dominik Stroukal. Podmínkou podle něj je, aby si Česko zachovalo pružný zákoník práce, díky němuž bude pro firmy relativně snadné nabrat či vyhodit lidi. Aktuálně je český pracovní trh čtvrtým nejpružnějším v EU – mimo jiné právě díky poměrně benevolentním pravidlům, pokud jde o propouštění zaměstnanců.

Jak se minimální mzda v posledních 15 letech změnila:
leden 2004 6 700 Kč
leden 2005 7 185 Kč
leden 2006 7 570 Kč
červenec 2006 7 955 Kč
leden 2007 8 000 Kč
srpen 2013 8 500 Kč
leden 2015 9 200 Kč
leden 2016 9 900 Kč
leden 2017 11 000 Kč
leden 2018 12 200 Kč
leden 2019 13 350 Kč
Zdroj: MPSV

„Nepřiměřený růst může firmám ublížit“

Kritičtější je ke zvýšení zákonného minima na 15 tisíc korun měsíčně ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. Dvouciferný nárůst považuje za těžko ospravedlnitelný, protože naše hospodářství roste pomaleji než v předchozích letech a firmám už tolik nepřibývají zakázky.

V podobné situaci podle ní může „vražedný“ růst nákladů urychlit úpadek firem. „Pokud by se to týkalo jen podniků, které jsou závislé na levné práci a nízké přidané hodnotě, ekonomice by to ve výsledku spíše pomohlo. Nekonkurenceschopné firmy by zanikly a uvolnily by pracovní sílu těm úspěšným,“ uvádí Horská. V okamžiku, kdy ekonomika ochlazuje, však příliš rychlý růst mzdových nákladů může zasáhnout i výkonné podniky, varuje. „Navíc ukrajují firmám prostředky pro investice na výzkum a rozvoj firmy,“ dodává.

Pokud se minimální mzda skutečně zvýší tak, jak navrhuje Středula, nejlépe se s jejím růstem vyrovná průmysl. Konkrétně firmy, které mohou automatizovat a robotizovat. „Nahradí nenáročnou rutinní manuální práci stroji, jejichž chybovost a zmetkovost je mizivá,“ předpokládá Horská.

Teorie z učebnic patří do zoo

Podle základní ekonomické teorie může vést růst minimální mzdy k vyšší nezaměstnanosti. „Příčinou nedobrovolné nezaměstnanosti se může stát i uzákoněná minimální mzda,“ píše například autor české učebnice Ekonomie Robert Holman. Profesor na Harvardu Greg Mankiw také zmiňuje, že příliš vysoká minimální mzda může zasáhnout hlavně absolventy a mladé zaměstnance, kterým zatím chybí potřebné pracovní zkušenosti. „Ukazuje se, že růst minimální mzdy o desetinu snižuje zaměstnanost mladých o jedno až tři procenta,“ uvádí ve své publikaci Macroeconomics.

„Ekonomická teorie hovoří o tom, že minimální mzda v ekonomice je škodlivá v případě, že je vyšší než takzvaná rovnovážná mzda na konkrétním dílčím trhu práce, například u pracovníků úklidu,“ uvádí analytička Hospodářské komory Karina Kubelková. Problém ale je, že zmíněný rovnovážný výdělek není možné zjistit.

Podle Štega tedy podobně nekompletní teorie nemá nic společného s realitou a patří nanejvýš do zoo. Zdůrazňuje, že pokud jde o Evropskou unii, neví o žádných problémech, které by zvyšování minimální mzdy kdy způsobilo „Pokud někde ve světě její nárůst rozkolísal ekonomiku, pak byl pouze příslovečnou poslední kapkou, kterou přetekl pohár naplněný jinými problémy, například nízkou kapitálovou vybaveností, surovinovými problémy, obecnou závislostí na vnějším vývoji, rozpadem právního systému nebo korupcí,“ dodává.

Totéž říká ekonom think-tanku IDEA Štěpán Jurajda. Ekonomický výzkum nijak nenasvědčuje tomu, že by minimální mzda jinde v EU či OECD nějak výrazně ovlivnila zaměstnanost, a stejný výsledek platí podle Jurajdy i pro Českou republiku.

Minimum nyní roste pravidelně

V posledních pěti letech se v ČR zvyšuje minimální mzda každoročně a z 8 tisíc korun v srpnu 2013 už vzrostla o 67 procent. Podle Stroukala zatím tento vývoj dopadl na zaměstnanost minimálně. „Zejména proto, že v posledních letech ekonomika díky nízkým úrokovým sazbám rostla vysokým tempem, nezaměstnanost byla minimální a významně rostly mzdy samy o sobě,“ upozorňuje. Podle údajů v Informačním systému o průměrném výdělku byla loňská průměrná hrubá měsíční mzda v ČR o 27 procent vyšší než v roce 2013.

Podle prezidenta Asociace pracovních agentur Radovana Burkoviče jsou však dopady vysoké minimální mzdy ve firmách vidět už teď. „Vyřazujeme z trhu práce lidi, kteří by sice brali nízkou mzdu za nízko kvalifikovanou činnost, ale měli by zaměstnání,“ říká. Patrné je to z jeho zkušenosti například u brigádníků. Cena za pomocné práce podle něj vzrostla už natolik, že se některé firmy snaží brigádníky raději nemít.

Zboží i služby mohou zdražit

Vyšší minimální mzda může vést i ke zdražování, pokud firmy začnou kompenzovat vyšší náklady na mzdy tím, že zvýší ceny svého zboží či služeb.

Zdražení obecně hrozí u zboží a služeb, které vyrábějí nebo poskytují nízkopříjmoví zaměstnanci, říká Jurajda. Může jít podle něj například o restaurace.

„Ke zdražování by mohlo dojít především ve službách, kde je podíl nízkokvalifikované práce největší,“ dodává analytička Kubelková. Jako příklad uvádí opravy a stavební práce v domácnostech, úklidové a ubytovací služby nebo závodní stravování.

Stroukal z Roklenu ale míní, že s vyšší mzdou vzroste zaměstnancům i kupní síla, která zvládne podobné zdražení vykrýt. Totéž si myslí i Šteg. „Žádný znatelný dopad to pro spotřebitele nepřinese. Nárůst kupní síly obyvatelstva v posledních letech by bez problémů pokryl i případné zanedbatelné zvýšení cen,“ předpokládá.

Minimum ovlivňuje i další zaměstnance

Jak Stroukal, tak Horská vidí problém spíše v zaručené mzdě, která se odvíjí od té minimální. Jedná se v podstatě o několik dalších kategorií minimální mzdy pro lépe placené profese. Podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce je zaručená mzda odstupňovaná do celkem osmi stupňů.

Pokud vzroste zákonné minimum, musí jít nahoru i zaručená mzda. A ta se už týká podstatně větší skupiny zaměstnanců. Podle zákoníku práce platí pro všechny s výjimkou zaměstnanců v platové sféře a osob, na které se vztahuje kolektivní smlouva. „Minimální mzdu bere v České republice jen kolem čtyř procent zaměstnanců, takže to pro zaměstnavatele nemusí být citelný náklad. Vyšší zaručená mzda by už ale významným nákladem být mohla,“ předpokládá Stroukal.

Vzhledem k tomu, že se zvýšením minimální mzdy je třeba odstupňovat i ostatní výdělky ve firmě, jsou podle Kubelkové z Hospodářské komory ČR dopady růstu zákonného minima mnohem širší, než se na první pohled může zdát.

Žádná statistika, kolik zaměstnanců se nachází právě na hranici své zaručené mzdy, přitom v ČR neexistuje. „Těžko tedy stanovit, jaká hodnota minimální mzdy je pro všechny podnikatele v příštím roce snesitelná,“ říká Kubelková.

Dopady uvidíme, až se ekonomice přestane dařit

Většina oslovených odborníků také upozorňuje, že příliš vysoká minimální (a s ní zaručená) mzda může na zaměstnanost dopadnout až ve chvíli, kdy ekonomika skutečně zpomalí nebo se dostane do recese. Jakmile k tomu dojde, míra nezaměstnanosti podle Stroukala vzroste a „karty na trhu práce“ se mohou obrátit. „Nyní stojí firmy fronty na zaměstnance, pokud by ale začali opět stát lidé fronty na zaměstnání, potom by se vyšší minimální mzda dotkla zejména těch nejzranitelnějších,“ uvádí. Na mysli má hlavně všechny, kteří ve své kategorii berou nejnižší mzdy, dále třeba zaměstnance bez praxe.

„Pořád totiž platí, že minimální mzda není příkaz zaměstnávat za danou mzdu, ale zákaz zaměstnat kohokoliv, kdo nedokáže firmě vydělat více než určitou částku,“ připomíná.

Podle Burkoviče z Asociace pracovních agentur může ve chvíli, kdy ekonomika přestane růst, nastat dokonce podobný scénář jako například během finanční krize před deseti lety. „První odpadnou z firem krátkodobí brigádníci. Po nich agenturní zaměstnanci s několika měsíčními smlouvami. Následně služebně nejmladší zaměstnanci a ti ve zkušební době. Po nich nejméně zkušení či nejméně produktivní zaměstnanci. Pak dojde i na ty ostatní, kteří si myslí, že to mají jisté až do důchodu,“ varuje.

Dodává, že žádná firma nemá tiskárnu na peníze, takže se musí vždy se zaměstnanci podělit o ty peníze, které má. „Když jich bude méně a kvůli minimální a zaručené mzdě nepůjde snížit mzdu o kousek všem, půjde někdo z kola ven, aby zbylo na mzdy ostatních,“ dodává.

„Je nepochybně možné, že některé, obzvláště malé a málo produktivní firmy budou rušit pracovní místa,“ připouští Jurajda. Zároveň ale nevylučuje, že velké firmy zvládnou tyto propuštěné lidi bez problému absorbovat.

Líbí se vám článek Deníku N? Pokud nechcete přijít o ty další, objednejte si do mailu některý z našich přehledů, které pravidelně posíláme. Vybrat si můžete na této stránce.

Dopady zatím „překrývá“ růst ekonomiky

Že skutečný dopad minimální a zaručené mzdy odhalí až pokles ekonomiky, říká i Horská z Raiffeisenbank. Ve chvíli, kdy budou firmy tlačené k úsporám, podle ní začnou u každého zaměstnance pečlivě kontrolovat, zda se jim vyplatí. „Méně náročné činnosti budou první, kterých se firmy budou snažit zbavit nebo je nahradit stroji, které fungují 24 hodin sedm dní v týdnu,“ upozorňuje. Týkat se to může například manuálních činností u pásu, jako je balení, odvíčkování, kontrola výrobků nebo převážení dílů a materiálů.

Totéž tvrdí Kubelková. Dopady růstu minimální mzdy zatím podle ní byly „překryté“ vysokým hospodářským růstem a nedostatkem zaměstnanců na českém trhu práce. „Chybí tvrdá data, která by umožnila samostatně analyzovat dopad růstu minimální mzdy. Případný propuštěný zaměstnanec se zatím na trhu práce okamžitě uplatní jinde,“ vysvětluje.

Klíčová je předvídatelnost

Kubelková navíc kritizuje, že minimální mzdu stále direktivně určuje „někdo shora“, aniž by bral v potaz situaci v jednotlivých firmách. „Ty přitom samy vědí nejlépe, kdy mohou a kdy nemohou svým zaměstnancům přidat na mzdách,“ zdůrazňuje. „Snad nejhorší věc na této regulaci je ona plošnost. S jistotou můžeme říci, že jediný růst minimální mzdy, který žádné podniky nepoškodí, je nulový růst,“ dodává. Podnikatelé by totiž podle ní spíše potřebovali nějaký čas, aby vůbec vstřebali razantní zvyšování minimální mzdy z posledních let.

Jak Horská připomíná, na vyšší minimální mzdě vydělává hlavně stát díky vyšším odvodům za zaměstnance. Podle propočtů ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) platí, že při zvýšení měsíční minimální mzdy o tisícovku získá stát zhruba miliardu korun, zatímco soukromý sektor přijde o necelé tři miliardy. „Firmu takový zaměstnanec nestojí tisíc korun navíc, ale kvůli vysokým odvodům 1400 korun,“ uvádí ekonomka Raiffeisenbank.

Ekonom Jurajda zároveň doplňuje, že spíše než na hodnotu minimální mzdy bychom se měli zaměřit na to, jak ji do budoucna spolehlivě předpovídat. Z toho důvodu uvítal například návrh MPSV, aby se minimální mzda zvyšovala automaticky podle toho, jak zrovna rostla průměrná mzda. „To mi přijde obecně důležitější než přesná úroveň minimální mzdy v příštím roce,“ uzavírá.

Pracovní trh

Česko, Ekonomika

V tomto okamžiku nejčtenější