Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Chorvatsko chystá dokončení dálniční sítě. Cesta do Dubrovníku se zkrátí

Chorvatská dálnice v úseku Solin–Klis. Foto: Hjklio, Adobe Stock
Chorvatská dálnice v úseku Solin–Klis. Foto: Hjklio, Adobe Stock

Po letech čekání, slibů a odkladů se obyvatelé Dubrovníku a nejjižnější části Dalmácie – a mnozí čeští turisté – dočkají. Alespoň toho, že už se něco děje: už brzy zřejmě začnou přípravné práce na klíčovém úseku tamní dálniční sítě – ta spojí zhruba 15tisícové město Metković, které leží u hranic s Bosnou a Hercegovinou, s Dubrovníkem. Stavbaři mezitím dokončují spektakulární most přes kaňon u Omiše.

„Je to skvělá zpráva pro nás všechny na jihu Chorvatska. Dálnice nám přinese větší prosperitu, bezpečnější dopravu a lepší spojení s celým Chorvatskem. A to nám umožní rozvíjet různé sektory hospodářství, a zmírnit tak přílišnou závislost na turismu,“ napsal na Facebook starosta Dubrovníku Mato Franković.

Chorvatsko má za sebou přelomové měsíce. Od 1. ledna je členem schengenské zóny bez hraničních kontrol a také eurozóny. Zmizely tak kontroly na hranicích a současně se Chorvati rozloučili se svojí měnou kunou a přešli na euro.

Do rozvoje infrastruktury Záhřeb v posledních letech investuje chorvatské i evropské miliardy eur. Peníze putují na výstavbu obchvatů, mostů i modernizaci tamní železniční sítě. Loni také Chorvatsko otevřelo most na poloostrov Pelješac, který umožňuje Chorvatům a turistům ze zahraničí „objet“ území Bosny a Hercegoviny, které odděluje jižní cíp Chorvatska od zbytku země. I na něj tamní obyvatelé čekali dlouhá léta.

Hotovo bude nejpozději v roce 2030

V roce 2009 se tehdejší chorvatský premiér Ivo Sanader zúčastnil slavnostní ceremonie u Dubrovníku. Dělníci tehdy začali stavět chybějící díl dálnice vedoucí do pověstné „perly Jadranu“. Peníze na stavbu si ale tehdejší chorvatská vláda nestačila zajistit. Místo slibované dálnice tak zůstala obyvatelům z jihu Chorvatska z ceremonie jen nepříjemná pachuť.

Mapa chorvatských dálnic v roce 2022. Úsek do Dubrovníku je v jihovýchodním cípu Chorvatska, vpravo dole, červenou přerušovanou čarou. Mapa: Maximilian Dörrbecker, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

O tom, že by se měla dálniční síť dokončit, na tamní politické scéně léta panovala shoda. Až nyní se ale tamní státní společnosti Hrvatske autoceste (HAC, Chorvatské dálnice) podle informací chorvatského deníku Jutarnji list podařilo zajistit potřebné finance. Do konce září by firma měla podepsat smlouvu o refinancování úvěru v objemu 1,5 miliardy eur (zhruba 36 miliard korun) s deseti chorvatskými bankami. K tomu si vezme další úvěr 600 milionů eur, tedy v přepočtu 14,3 miliardy korun. Jak napsal Jutarnji list, rozhovory s bankami jsou už na samém konci a podpisu smlouvy nic nestojí v cestě.

Společnost Hrvatske autoceste tak získá dostatek peněz na výstavbu hned dvou klíčových dálničních úseků. Vedle spojení Metković–Dubrovník jde ještě o úsek z obce Križišće do městečka Žuta Lokva. V tomto případě se jedná o dálnici vedoucí podél moře v regionu Kvarner. Ta má zase zkrátit spojení mezi Rijekou (v Istrii) a Dalmácií, protože z Žute Lokve se cestující napojí na dálnici A1 Záhřeb–Split.

I o tomto úseku se v Chorvatsku mluvilo léta. Nejblíže stavbě se dostal v roce 2012. Nejnáročnější část – na 3500 metrů dlouhý tunel Vratnik – dokonce získal stavební povolení. Tehdejší vláda vedená premiérem Zoranem Milanovićem (dnes je prezidentem) ale nakonec od projektu ustoupila s tím, že stavba by byla příliš nákladná a nevyplatila by se.

Co se týká spojení do Dubrovníku, tak společnost Hrvatske autoceste počítá s tím, že stavba proběhne v několika fázích. Je nutné propojit městečko Metković s obcí Komarna, kde se dálnice napojí na už funkční Pelješacký most. Z něj pak bude dálnice pokračovat skrz poloostrov Pelješac a pak na pevnině povede až do Dubrovníku. Tento poslední úsek bude podle odborníků nejdražší, a to kvůli složitému terénu.

Kdy budou oba úseky hotové, zatím není jasné. Chorvatská média mluví o roce 2030. Tamní ministr dopravy Oleg Butković ale nechce přesný termín potvrdit. „V tomto okamžiku je těžké říct, kdy bude dálniční síť dokončena. Některé úseky mají stavební povolení, jiné ne. Mluvit o konkrétních termínech je velmi nevděčné, ale dohodli jsme se, že dálniční síť bude hotová v roce 2030,“ řekl k tomu. Pokud se podle jeho slov podaří opravdu podepsat dohodu s bankami o refinancování a novém úvěru už v září, tak to prý Hrvatske autoceste stihnou rychleji. „Velmi rychle bychom pak vypsali tendr, zahájili stavbu a hotovo by bylo mnohem dříve než v roce 2030,“ dodal.

Firmu tíží dluhy

Chorvatsko považuje dálnice za své „rodinné stříbro“, jak je kdysi označil ministr Butković. Od roku 2000 Hrvatske autoceste investovaly do jejich výstavby zhruba 7,5 miliardy eur, tedy téměř 180 miliard korun.

Kvůli tomu se firma zadlužila. Dluh aktuálně dosahuje zhruba tří miliard eur, tedy v přepočtu asi na 71 miliard korun. Podle původního plánu jej měla splatit do roku 2030. Nakonec si ale firma s bankami vyjednala dalších deset let navíc, aby měla dostatek peněz na nové investice a lépe dokázala zajistit svůj provoz.

Chorvatsko za poslední rok otevřelo několik velkých staveb, které výrazně ulehčily cestování a zkrátily cestu do populárních destinací na břehu Jaderského moře. Využít je mohou také turisté z České republiky – letos by jich mohl podle odhadů dorazit až jeden milion.

Loni v létě se Chorvati a návštěvníci ze zahraničí poprvé projeli po zmíněném mostě na poloostrov Pelješac. Je dlouhý 2,4 kilometru a vysoký 55 metrů. Průjezd je zdarma. Jeho dokončení má i symbolický ráz. Most totiž propojuje celé území Chorvatska, které dříve rozděloval pás Bosny a Hercegoviny.

„Pelješki most“, jak zní jeho oficiální název, společně s výstavbou okolní infrastruktury vyšel na zhruba 525 milionů eur, tedy na 12,5 miliardy korun. Asi 70 procent z celkových nákladů získalo Chorvatsko z rozpočtu Evropské unie.

Součástí navazující infrastruktury u Pelješackého mostu je také obchvat města Ston, který je vstupní branou na poloostrov. Ston se proslavil výrobou soli nebo středověkými hradbami – ty se objevily v populárním seriálu Hra o trůny. Součástí obchvatu jsou dva tunely dlouhé 1300 metrů a další, téměř půlkilometrový most.

Dělníci také dokončují práce na spektakulárním mostu přes kaňon řeky Cetiny u oblíbeného letoviska Omiš. Ještě není ani dokončen, a už přitahuje obrovský zájem zvědavců. Most, který nabízí výhled na město, je z obou stran napojen na tunely, a vznáší se vysoko nad řekou.

Rozestavěný most přes kaňon řeky Cetina u chorvatské Omiše. Foto: Stu.dio, Adobe Stock
Pohled z dronu. Foto: Stu.dio, Adobe Stock

Tato soustava je součástí obchvatu Omiše a celkem vyjde na zhruba 24 milionů eur, což je 570 milionů korun. Očekává se, že práce skončí na konci letošního roku, kdy se přes most projedou i první auta.

Bude i bezkontaktní mýtné

Společnost Hrvatske autoceste připravuje i další ze svých velkých projektů. Tentokrát se ale nejedná ani o most nebo objezd, ale o nový systém na výběr poplatků za použití dálnic. Aktuálně se Chorvati spoléhají na mýtné brány, kde mohou zaplatit kartou, v hotovosti nebo použít speciální systém ENC, který umožňuje elektronickou platbu.

U bran se ale zejména v letních měsících tvoří dlouho kolony a řidiči musejí čekat dlouhé desítky minut. Proto chtějí Hrvatske autoceste nahradit mýtné brány bezkontaktním systémem, kdy řidiči už nebudou muset vůbec zastavovat a branami jen projedou bez zbytečného zdržování. Nový systém by měl být zaveden na konci příštího roku.

Autorka je spolupracovnice Deníku N.

  • Po letech slibů a odkladů Chorvatsko konečně chystá dokončení dálniční sítě.
  • Brzy by se měl začít stavět úsek od bosenské hranice do Dubrovníku.
  • Druhým je úsek z Križišće do městečka Žuta Lokva – ten má zkrátit spojení mezi Rijekou (v Istrii) a Dalmácií.
  • Stavbaři už dokončují spektakulární most nad kaňonem u Omiše.
  • Chystá se i přechod na bezkontaktní placení mýtného na dálnicích.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Balkán

Cestování

Doprava

Svět

V tomto okamžiku nejčtenější