Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Nahoře jsou supr lidi, ale všichni mimoni. Je nesmysl tam lézt, říká fotograf Himálaje

Petr Jan Juračka. Nepál. Foto: Jan Šimánek
Petr Jan Juračka. Nepál. Foto: Jan Šimánek

Chystá knížku svých fotek Něha Himálaje. Na některém z jeho vrcholků nebo alespoň těsně pod ním byl celkem třikrát. Svérázný a „extrémní“ fotograf s doktorátem z ekologie Petr Jan Juračka. V dětství bojoval s těžkou oční vadou a hrozila mu slepota, o zrak málem přišel i na nejvyšším pohoří světa.

V rozhovoru se mimo jiné dozvíte:

  • V čem je výšková nemoc jako kocovina,
  • jak málem dvakrát přišel o zrak,
  • proč má indiánské jméno Ten, co nechodí dolů pěšky,
  • jak mu drony zachránily život,
  • jak se nahoru dostane beznohý člověk,
  • proč plánuje na himálajský vrcholek vyběhnout „nalehko“.

Co dělá Himálaj Himálajem?

Výška. Samozřejmě. A kultura. Himálaj, to jsou lidi, kultura. Jinak to tam voní, jinak chutná, než jsme zvyklí. Není to typická Asie, není to ani Evropa, je to prostě svět ve světě.

Spíš „nad světem“.

Jo. Všechno zaručeně přírodní, bez konzervantů, bez filtrů! Nekupte to! Opravdový. Mám tam stejný pocity, jako jsem míval u babičky na zahradě. A jídlo, které dělají, je dělané podobně, jako je dělala babička. Čistě, jednoduše, nic složitého… Ale voňavý.

Poznal jste trochu i nepálské „podhůří“?

Ne. Jen vím, kde si dát nejlepší hamburger ve dvě ráno v Káthmándú, kde organizujeme kulečníkové turnaje a dost nezřízeně se tam pije.

Ale jinak už jen a jen ty hory. Jakmile opustíme Káthmándú, už z nás jsou jen ti kluci, co se jdou realizovat na hory. Je to drsnej kraj, kde neznamenáte nic.

Ale až do poměrně velké výšky jsou značené stezky, minimálně každých dvacet kiláků je tam možnost bydlení, nějaký občerstvení, udělají vám tam rýži…

Do jaké nadmořské výšky?

Je to dané fyziologicky. Do výšky, do které je možné trvaleji žít. Nejvýš položená lidská sídla jsou asi ve 4500 metrech, vzácně i skoro k pěti tisícům, ale tam už lidi nepřebývají dlouhodobě, to už může být pro organismus patologický.

Jak na vás působí výška? Jaké problémy máte s výškovou nemocí?

Ty čtyři tisíce jsou nejvýš, na co se člověk zvládne fyziologicky celkem rychle přizpůsobit, aklimatizovat, ale hodně lidí, včetně mě, ještě v pěti tisících necítí žádný problém. Mohl bych si jít i zaběhat, teda kdyby tam bylo kde. Zásadní rozdíl je pro mě mezi pěti a šesti tisíci.

Ale i kvůli tomu, že mi výškový problém ve skutečnosti začíná asi mnohem dřív, než ho sám pocítím, už jsem si prošel

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Rozhovory

Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější