Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Třicetiletá Česká soda je nekompatibilní s dneškem, který před smíchem dává přednost uvědomělému aplausu

Šlo jim o zábavu, ne politiku či nějaká hluboká poselství (na snímku David Vávra a Milan Šteindler v České sodě). Foto: Česká televize
Šlo jim o zábavu, ne politiku či nějaká hluboká poselství (na snímku David Vávra a Milan Šteindler v České sodě). Foto: Česká televize

Komentář Ondřeje Štindla: Před třiceti lety začala Česká televize vysílat Českou sodu, pořad, na který se nostalgicky vzpomíná. A často také s přesvědčením, že dnes by už podobně nekorektní a drzé dílo vzniknout nemohlo. Neslučitelnost České sody s dneškem může ale tkvět ještě v něčem jiném. Nikoli v nekorektnosti – kdekdo se dnes vytahuje, jak moc je nekorektní. Ale v tom, že tomuto pořadu stačil smích, nedožadoval se interpretací, nesugeroval poselství a nežádal od publika aplaus.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

To už by dneska odvysílat nešlo. Podobným pamětnickým povzdechem pravidelně končívají reminiscence na zlaté časy českého televizního humoru – dobu, kdy ČT vysílala Českou sodu. V těchto dnech, kdy se připomíná třicáté výročí uvedení toho památného pořadu, frekvence výskytu podobných nostalgicko-zraněných sentencí stoupá.

Míní se jimi většinou to, že soudobé televize by neměly odvahu krýt svou značkou podobně bezohledný (ve smyslu neohlížející se na všechny možné hranice a především hranici tzv. dobrého vkusu), vůči všemožným autoritám neuctivý a až brutálně drzý humor. A podobně by i novodobí autoři neměli odvahu přijít s projektem v podobném duchu. Duch doby je totiž přepjatě korektní a hranice přípustného jsou střeženy mnohem bedlivěji. Proto by si dnes autoři, kteří před desetiletími mohli tvořit podle sebe, s podobnými fórky velmi rychle naběhli.

Na tom všem jistě něco může být, jakkoliv i dnes se najdou autoři, kteří se o humor v příbuzném duchu pokoušejí, třeba i úspěšně. Domnívám se ale, že skutečně zásadní nekompatibilita České sody s dneškem tkví ještě v něčem jiném.

Česká soda, jak ve výročních rekapitulacích zaznívá, byla

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Názor

Televize

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější