Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Černá voda ve fontáně a přilepení aktivisté. Pomáhají, nebo škodí takové protesty v boji proti klimatické změně?

Fontána di Trevi s vylitou černou tekutinou. Foto: Profimedia
Fontána di Trevi s vylitou černou tekutinou. Foto: Profimedia

Zdá se, že aktivit části klimatického hnutí, které narušují život ve městech, přibývá. Proč to dělají a pomáhá to agendě boje proti klimatickým změnám? Mluvili jsme o tom se dvěma odborníky.

Aktivisté z Letzte Generation minulý týden vylili do slavné Fontány di Trevi v Římě černou tekutinu. „Rozhodli jsme se na několik hodin odepřít turistům pohled na čistou vodu, aby pochopili, co znamená změna klimatu,“ řekla podle Deutsche Welle jedna z nich.

O víkendu zase v nizozemském Haagu asi sedm tisíc lidí zablokovalo dálnici A12. Blokádu zorganizovala místní odnož skupiny Extinction Rebellion. Byly mezi nimi i některé holandské celebrity. Pár lidí přišlo v plavkách a s deštníky. Krátce po začátku čelili vodním dělům holandské policie.

V Německu se zprávy o silnicích a dálnicích, které zablokovali klimatičtí aktivisté, staly běžnou součástí dopravních zpráv v rádiu. Předminulý týden jen v Berlíně lidé z Poslední generace zastavili provoz na 12 cestách.

Zdá se, že takových aktivit části klimatického hnutí, které narušují život ve městech, přibývá. Proč to dělají a pomáhá to agendě boje proti klimatickým změnám? Mluvili jsme o tom se dvěma odborníky.

Přicházejí ve vlnách

Louisa Parks je italská expertka, která léta studuje cílené kampaně a vliv aktivismu na mezinárodní politiku. Podle ní takové akce přicházejí ve vlnách.

„Zdá se, že poslední vlna těchto druhů protestů má větší mediální pokrytí, ale jestli jejich počet skutečně vzrostl, jasné není,“ říká pro Denník N socioložka z Trentské univerzity.

Cíle těchto skupin – jde zejména o Extinction Rebellion, Letzte Generation a Just Stop Oil – nejsou jiné, než má zbytek klimatického hnutí. Chtějí například vyhlásit klimatickou nouzi, dosáhnout uhlíkové neutrality už od roku 2025 či zastavit další těžbu ropy a zemního plynu.

Způsoby, jakými to požadují, jsou už však často za hranicí zákona. Nejde jen o blokády ulic, ale také o útoky na kulturní díla, jako bylo hození polévky na obraz van Gogha či bramborové kaše na dílo Clauda Moneta (obrazy v galeriích jsou chráněny sklem, takže kromě rámů nebyly poškozeny).

Těmto skupinám jde podle odborníků hlavně o to, aby

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Klimatická krize

Kontext N

V tomto okamžiku nejčtenější