Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Umělá inteligence nás přinutí hledat nový smysl života. Konec „společnosti práce“ je pastí i výzvou

Nový smysl života nám umělá inteligence nevymyslí. Nebo bychom na to spíš raději neměli spoléhat. Foto: Adobe Stock
Nový smysl života nám umělá inteligence nevymyslí. Nebo bychom na to spíš raději neměli spoléhat. Foto: Adobe Stock

Esej Karla Hlaváčka: Člověk se po staletí snaží, aby za něj co nejvíce jeho práce převzaly nejrůznější vymoženosti. Přitom si ale práci (v uplynulém století i zábavu) osvojil jako hlavní smysl života. Jednou z nejdůležitějších vymožeností posledních desetiletí je umělá inteligence, která však v dohledné době mnoho lidí o práci připraví a udělá z nich „zbytečnou třídu“. Co to bude znamenat, co se nutně změní a kde hledat nový smysl existence?

Ve své knize Vita Activa (1958) otevřela německá politoložka a filozofka Hannah Arendt jeden ze základních rozporů moderní společnosti. Na jedné straně se moderní člověk chce skrze technologie osvobodit od práce, na druhou stranu se ale modernita ustavila vyloženě jako společnost na práci závislá: „Splnění prastarého snu, podobně jako přání v pohádkách, naráží na konstelaci, v níž se vysněné požehnání stává prokletím. Společnost, která má být osvobozena od okovů práce, je totiž právě společností práce. A tato společnost z doslechu sotva zná vyšší a smysluplnější činnosti, kvůli kterým by se ono osvobození vyplatilo… To, co nám hrozí, je vyhlídka na společnost práce, jíž došla práce, tedy jediná činnost, jíž tato společnost ještě rozumí.“

Od roku 1958 se „společnost práce“ výrazně posunula směrem ke

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Esej

Umělá inteligence

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější