V podprůměru a ještě níže. Co by znamenalo navrhované omezení peněz na výzkum a vědu
Předkládací zpráva k prvnímu návrhu státního rozpočtu na příští rok navrhuje snížení výdajů na vědu a výzkum o deset procent. Proti škrtům se ohrazují jak vědecké instituce, jichž se škrty dotknou, tak ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09).
Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.
Veřejné výdaje na vědu a výzkum v Česku v posledních letech rostly. Výraznou roli v nich hrají zahraniční zdroje, ani platby ze státního rozpočtu ale nepřestávaly stoupat.
Z domácích i zahraničních veřejných peněz tak podle zprávy ministerstva financí šlo na vědu a výzkum 0,7 procenta hrubého domácího produktu.
Tento trend se podle prvního návrhu státního rozpočtu na rok 2024 může změnit. Ministerstvo financí vedené Zbyňkem Stanjurou (ODS) počítá se škrty v této oblasti ve výši deseti procent.
V praxi budou tyto škrty znamenat, že například Akademie věd
