Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Česko-slovenské slovo týdne: bramborová medaile vs. zemiaková medaila

Grafika: Tomáš Kunc, Deník N
Grafika: Tomáš Kunc, Deník N

Zatímco v některých zemích se nepopulární čtvrté místo nazývá čokoládovou či dřevěnou medailí, Češi a Slováci se spokojí s bramborami/zemiakmi.

grafika

Pár slov o sousloví bramborová medaile

Tentokrát to na hokejovém šampionátu nestačilo ani na čtvrté místo, to brali Američané. Tak snad příště.

Znáte to – bramborová medaile. Nikdo ji nechce. Jako by byl větší úspěch skončit pátý, protože čtvrtý, jémine, to jsou přece ty brambory. Když jsem to ještě jako prcek poslouchal, nešlo mi to na rozum. Říkal jsem si, co asi těm lidem na bramborách vadí?

U nás doma byly brambory jednou z oblíbených pochoutek – však jsem taky ze severu Moravy, bramborového kraje, že ano. Prostě kobzole, kam se podíváš. Nadité pytle ve sklepě a skoro každý den na talíři.

Když mi chtěl táta udělat radost, hodil pár vařených brambor na pánvičku a pak mi je naservíroval k večeři s mlékem nebo kefírem. Ha! A žena si ze mě dodnes utahuje, že i koprovou omáčku jím s vařenými brambory. (Jen tu svíčkovou zatím trpím s knedlíky.)

A přesto – co se medailí týká, jsou brambory něco nechtěného. Holenku, kdybych se měl držet příloh, rozděloval bych spíš medaile knedlíkové. Ale uznávám: k plackám, jakože medailím, mají brambory blíže.

Jenže zase – o bramboráky byla vždycky rvačka a nad čtvrtým flekem se div nepláče. To také nesedí. Ani na táborech jsme si jako děti nevyráběli z brambor medaile – razítka ano, ale na medaile, to by jich byla škoda. Raději jsme je zdlábli.

Osobně bych se zasadil o to, aby se v rámci zlepšení renomé čtvrtého místa rozdával alespoň pytel brambor na sportovce – když už to teda necinklo, může mít aspoň fajn brsalátek, brkašičku nebo třeba vařbramboru.

Může si udělat hranolky (mužského i ženského rodu, jak je libo) nebo bramboráčky. Může si zkrátka udělat bene. Jo, a místo šáňa by se k čtvrtému flíčku mohl závodníkům stylově podávat rovnou tuzemák. Třeba by pak – jak občas zaznívá otřepaná sportovní fráze – měla bramborová medaile opravdu cenu zlata.

Čech o sousloví zemiaková medaila

Tak alespoň že slovenští bratři (a sestry) to vidí stejně: i oni za čtvrté místo rozdávají brambory. Tedy pardon – zemiaky. Přitom v jiných zemích patří ke čtvrtému fleku třeba cínové (Řecko), dřevěné (Rusko) nebo plechové (Německo) medaile.

A když už vybrat nějakou tu pochutinu, je cítit snaha aspoň to těm čtvrtým trochu osladit – například čokoládou, jako to dělají Španělé nebo Francouzi.

Ale zpět. Osobně mi přijde o fous přiléhavější použít zemiaky než brambory – zemiaky mnohem přímočařeji odkazují k půdě, zemi, ve které rostou.

Když se snažíte posunout aspoň k bronzu, musíte rýt držkou hodně v zemi. Dáte do toho všechno a někdy to vyjde, někdy ne – zemiaková medaile tak může být fajn připomínkou, že jste to aspoň zkusili.

Martin Kavka, zakladatel online slovníku Čeština 2.0, spoluautor knihy Hacknutá čeština

Niečo o slovnom spojení zemiaková medaila

Umiestniť sa v súťaži na nevďačnom štvrtom mieste a nezískať zlatú, striebornú ani bronzovú, ale len akúsi pomyselnú zemiakovú medailu (nazývanú aj nepopulárnou, neobľúbenou, nešťastnou, trpkou, respektive „tým, čo zostalo“, „čo sa ušlo“, “s čím sa treba uspokojiť“), to je ako zo zlého sna každého pretekára – tá „tesnotka“ škrie – aj keď stále platí, že nie je dôležité vyhrať, ale zúčastniť sa.

Najmä v športovom žargóne obľúbené použitie prívlastku zemiaková pre takúto medailu-nemedailu, symbol športového sklamania, pravdepodobne vychádza z predstavy akejsi podradnosti, bezvýznamnosti, bezcennosti zemiakov.

Hľuzy ľuľka zemiakového sa občas označujú aj ako potrava chudobných, ktorí „nemajú na viac“, respektive „na nich už nič lepšie nezostalo“ – presne ako u tých sklamaných súťažiacich, ktorí sa nedostali na stupienok víťazov.

Možno je to preto, že zo zemiakov možno ľahko naplátkovať pekné rovné kolieska, prípadne do nich aj niečo vykrojiť, podobne, ako keď deťom vyrábame zemiakové pečiatky.

Môžeme predpokladať, že motiváciou pri výbere materiálu pre toto neutešené označenie bolo hlavne hľadanie niečoho všedného, lacného, všadeprítomného vo veľkých množstvách, niečoho, čo by bolo v protiklade k vzácnym kovom, ako je zlato, striebro a bronz.

Povedzme si však pravdu – aj taká zemiaková medailička (malý zemiačik, zemiak, veľký zemiačisko, nárečovo zemák, krumpeľ, krumpľa, gruľa, bandura, bandurka, ertepla, švábka, grumbír, repa, repka či podzemné/zemské jablko – pozri tiež tu) je lepšia ako nič, veď aj v rozprávke Soľ nad zlato išli na to rovnako, a všetci vieme, ako to dopadlo.

Áno, majme na pamäti, že zemiaky sú jednou z najvýznamnejších poľnohospodárskych plodín a v minulosti viackrát zachránili Európu pred hladomorom – český prírodovedec Jan Svatopluk Presl ich v svojom Rostlinopise (1846) dokonca považuje za „najväčší úžitok, ktorý ľudstvo z objavenia Ameriky malo“.

Slovenka o slovnom spojení bramborová medaile

Faktom je, že zemiaky sú po ryži, pšenici a kukurici štvrtou celosvetovo najkonzumovanejšou potravinou – český kráľ fejtónov Rudolf Křesťan v jednom svojom výbornom fejtóniku v tejto súvislosti píše:

„Že by právě z této statistiky vzniklo přenesení brambor do medailového symbolu pro čtvrtou pozici? Ocenil jsem, když jeden vynalézavý novinář dal svému článku o zmíněném čtvrtém místě celosvětově konzumovaných brambor následující vtipný titulek – cituji: BRAMBORÁM NÁLEŽÍ BRAMBOROVÁ MEDAILE. Jsem celoživotní obdivovatel nápaditých formulací, a kdyby v tomto oboru existovala nějaká soutěž, navrhoval bych autorovi zmíněného titulku taky medaili, a to rovnou zlatou!“

Ak by náhodou na českých a slovenských turnajoch došli zemiaky/brambory a nebolo čo zavesiť na imaginárnu stužku ako cenu útechy, je tu ešte výborný plán B: medaila drevená, čokoládová (ako v iných jazykoch) alebo – spomeňme si na hlášku Jula Satinského alias Alberta z kultovej československej komédie S tebou mě baví svět: “Kup kulatý sušenky, večer budu rozdávat medaile!“

Monika Kapustová, věnuje se jazykovědě, překladům a výuce

Česko-slovenské slovo týdne/týždňa je společný projekt Českého národního korpusuJazykovedného ústavu Ľudovíta Štúra Slovenské akadémie vied při příležitosti 30 let od rozpadu ČSFR. Více informací najdete na webu https://slovo.juls.savba.sk/.

Pokud máte připomínku nebo jste našli chybu, napište na editori@denikn.cz.

Česko-slovenské slovo týdne

Česko, Svět

V tomto okamžiku nejčtenější