Antibiotika přestávají zabírat. Stav jako před objevem penicilinu tu nikdo nechce, jenže hrozí – a brzy
Pokud nezabráníme šíření bakterií, které jsou odolné vůči antibiotikům, budeme za pětadvacet let tam, kde jsme jako lidstvo byli před objevením penicilinu, varuje nově vzniklá Česká platforma antibiotické rezistence. Podle platformy, která sdružuje vědce a vědkyně napříč obory, bude v souvislosti s rezistencí umírat víc lidí než na kardiovaskulární choroby. Jan Bartáček a Sabina Purkrtová z pražské VŠCHT vysvětlují, co se tváří v tvář takovému scénáři dá dělat – a co už se děje.
Co se v rozhovoru dozvíte:
- Antibiotická rezistence už nyní zabíjí přes 35 tisíc lidí v EU za rok. Do roku 2050 budou podle WHO úmrtí v souvislosti s antibiotickou rezistencí nejčastější příčinou smrti.
- Lidé nakažení rezistentními organismy je vylučují do odpadních vod a ty se přes stokovou síť šíří dál. Čistírny odpadních vod nejspíš dokonce šíření antibiotické rezistence mezi různými kmeny bakterií urychlují.
- Geny antibiotické rezistence jsou přirozené, dlouho byly v přírodě v přijatelné rovnováze. Tu jsme ale vychýlili.
- Obrovský dopad na zhoršení situace má veterinární produkce a chovy zvířat, kde se antibiotika nasazují ve velkém a bez kontroly.
- Lékaři odhadují, že až 80 % antibiotik předepisujeme zbytečně. Navíc je lidé vysazují předčasně.
- Kromě toho, že se vědci snaží zabránit vzniku a masivnímu šíření „superbugů“, se pokoušejí vyvinout nová antibiotika na bázi nových struktur a mechanismů.
- Nutný pro řešení antibiotické krize bude mezioborový dialog.
Pokud s narůstající antibiotickou rezistencí nic neuděláme, co se stane?
Sabina Purkrtová: Budeme stále častěji umírat na běžné infekce. Množství běžných bakterií, které máme na kůži nebo v trávicím traktu, bude antibioticky rezistentních, takže pokud se při operacích dostanou do místa chirurgického zákroku či v případě septických šoků do krevního oběhu, nezbavíme se jich podáním antibiotik.
Nejde jen o patogenní infekce, ale o všechny bakterie včetně těch takzvaně přátelských. To, že budou antibioticky rezistentní, představuje obrovské nebezpečí. A týká se to úplně každého člověka, a to jak v rámci běžných, dnes antibiotiky léčitelných infekcí, tak i v rámci nozokomiálních bakteriálních nákaz – tedy získaných v souvislosti s pobytem ve zdravotnickém zařízení.
Znamená to, že se dostaneme o sto let zpátky do situace, ve které jsme byli před vynálezem antibiotik?
Jan Bartáček: To je ten nejčernější scénář, kterému se chceme vyhnout. Řečí čísel: v Evropské unii už dnes umírá v souvislosti s antibiotickou rezistencí přes 35 tisíc lidí každý rok. Světová zdravotnická organizace uvádí, že do roku 2050 budou úmrtí v souvislosti s antibiotickou rezistencí nejčastější příčina smrti. Půjde o mnoho
