Proč Lula neodsoudí Rusko, když voliči mají jasno? Brazilský postoj k Ukrajině není jen „papouškováním ruské propagandy“

Když se Lulovi da Silva podařilo loni na podzim těsně zvítězit v druhém kole brazilských prezidentských voleb, mnoho světových státníků si víceméně veřejně oddechlo. Týkalo se to zejména mnohých politických špiček na Západě, které Lulův předchůdce – krajně pravicový exprezident Jair Bolsonaro – děsil obdivem k minulým i současným diktaturám nebo například devastací amazonského pralesa.

Sedmasedmdesátiletý levicový Lula da Silva sliboval, že se Brazílie pod jeho vedením vrátí na globální scénu jako odpovědný a seriózní partner, který se přestane uchylovat k laciným provokacím a koketovat se světovými autokraty. Mohl se opřít o zkušenost z vedení Brazílie už v letech 2003 až 2010.

Zatímco ale mnozí politici na Západě a ostatně i třeba v Číně nepokrytě upřednostňovali Lulu před nevypočitatelným Bolsonarem, ruský prezident Vladimir Putin dával před volbami v Brazílii hlasitě najevo, že mu na výsledku nezáleží. „Máme dobré vztahy s panem Lulou a stejně dobré vztahy s panem Bolsonarem,“ prohlásil ruský prezident nedlouho před druhým kolem brazilských prezidentských voleb. „Dobře víme, že je spojuje konsenzus ohledně vztahů s Ruskem.“

Více než rok po ruské invazi na Ukrajinu se ukazuje, nakolik měl Putin v tomto svém zhodnocení brazilské zahraniční politiky pravdu. Jestliže politici v EU a USA neskrývají rozčarování a otevřeně kritizují Lulovu neochotu postavit se na stranu napadené Ukrajiny, Rusko se zatím může spolehnout na to, že Brazílie bude i pod novým vedením pokračovat v obchodních i politických vztazích s ním.

Skutečně to ale znamená, že se Brazílie ve stále patrnějším globálním střetu mezi západními demokraciemi a agresivním Putinovým režimem staví na ruskou stranu?

Lulovy postoje

Vyjadřování brazilského prezidenta k ruské agresi na Ukrajině