Deník N – rozumět lépe světu

Deník N

Před 70 lety českoslovenští komunisté připravili lidi o úspory. Nic jiného jim nezbývalo a v Evropě nebyli zdaleka jediní

Plzeňské protesty proti měnové reformě. Celkem za ně bylo odsouzeno 311 lidí, součet trestů dosáhl 403 let. Foto: ČTK
Plzeňské protesty proti měnové reformě. Celkem za ně bylo odsouzeno 311 lidí, součet trestů dosáhl 403 let. Foto: ČTK

Seriál Přepište dějiny: Před 70 lety, 1. června 1953, se stalo to, o čem se dlouho šuškalo (a co komunisté popírali a označovali za propagandu podvratných živlů). Stát vyhlásil měnovou reformu. V historické paměti zůstává povědomí o okradení společnosti, možná ještě projev prezidenta Antonína Zápotockého těsně před reformou, kterým falešně uklidňoval obyvatele, a nakonec také plzeňské nepokoje jako doklad nespokojenosti s režimem. Na tyto momenty při letošním vzpomínání bezesporu také dojde, nyní se podívejme na tuto historickou událost jednak v souvislostech, jednak mimo zažitá klišé.

Tento text pro vás načetl robotický hlas. Pokud najdete chybu ve výslovnosti, dejte nám prosím vědět. Audioverze článků můžete poslouchat v rámci klubového předplatného. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Upgradujte své předplatné. Plné znění audioverzí článků je dostupné pouze pro předplatitele Klubu N. Předplaťte si ho také.

Jednoduchá otázka by měla znít, proč vlastně měnová reforma přišla? S ohledem na tehdy vládnoucí režim se zajisté nabízí množství odpovědí opřených o jeho nedemokratický charakter a právě ono zmiňované okradení společnosti – to by však bylo přinejmenším jednostranné a ideologické. Tehdejší Československo existovalo v nějaké ekonomické situaci a ta nemusela vycházet pouze z toho, že režim je komunistický.

Československé hospodářství si od konce války

Tento článek je exkluzivním obsahem pro předplatitele Deníku N.

Přepište dějiny

Komentáře

V tomto okamžiku nejčtenější